Jakub Lobl | Články / Recenze | 25.10.2017
Arcade Fire vydávají nové album, což je událost pro dychtivé fanoušky, i pro hudební kritiky. Ti Kanaďany nosí, někdy až přehnaně, na rukou a každý jejich počin ještě před dokončením automaticky řadí mezi ty nejlepší daného roku. A nebylo tomu jinak ani s Everything Now, jemuž předcházela masivní a taky kontroverzní reklamní kampaň - skupina si vytvořila webovou stránku, kde hodnotila sebe sama, taky bylo možné objednat si nahrávku na USB flashce zabudované ve fidget spinneru za 109 $, obojí se ale ukázalo jako (špatný?) vtip.
Titulní singl potvrdil, že kapela se ke svým indie kořenům jen tak vrátit nehodlá, spíše pokračuje v tom, kde skončil předchozí, čtyři roky starý Reflektor. Arcade Fire se za doprovodu zvučných producentů, včetně Thomase Bangaltera z Daft Punk, vydávají na taneční parkety. Energický song oslavuje disko sedmé a osmé dekády a ukazuje, že by se skupině mohlo na tanečním parketu dařit, jakkoliv zazněly posměšné hlasy o novém materiálu ABBY. Skladba Creature Comfort pak svým zvukem i pochmurným textem („God, make me famous. If you can’t just make it painless. Just make it painless...“) připomíná New Order v dobách své největší slávy a We Don’t Deserve Love zapůsobí nenuceným a přirozeným dojmem. Ale jinak, co se hudby týče, je to vše. Nahrávka stojí na několika písních a zbytek – jako třeba odrhovačka Electric Blue, nepochopitelně zvolený druhý singl Signs of Life nebo song Peter Pan, působí jako vata k naplnění stopáže. Což podtrhují téměř totožné skladby Infinite Content a Infinite_Content, které se odlišují jen tempem a použitými nástroji.
Everything Now je podprůměrná deska, která v kontextu diskografie Arcade Fire působí poněkud křečovitě. A to i textově, protože jediné, co slyšíme, je: „Love is hard and sex is easy.“ Vytknout se jim nedá pouze to, že se nebáli riskovat a šli změně zvuku naproti. Od kapely velikosti Arcade Fire je to ale po čtyřech letech čekání trochu málo.
Arcade Fire - Everything Now (Columbia, 2017)
www.everythingnow.com
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.
Veronika Tichá 25.01.2024
Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.
Jaroslav Myšák 23.01.2024
Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.
Eva Karpilovská 19.01.2024
Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.
Veronika Vagačová 16.01.2024
V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.
Mária Karľaková 28.12.2023
Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.