Vojta Hněvkovský, David Loch | Články / Reporty | 26.04.2018
Hanspaulka se schovala do stínu lamp. Utopená ve svém světě. Mimo mapu chaosu Bořislavky. Sedáme si na okraj chodníku s kapelou Atlantik. Těsně před jejich koncertem v hrabalovských kulisách klubu U Rafa, kde předskakují Sdružení rodičů a přátel ropy. Kluci vytahují cigarety, poslední lok piva před dlouhým ponorem...
Proč jste se přihlásili do talentové soutěže 1Band2Play?
Jonáš: My jsme to nebrali jako soutěž. Ono je to spíš tak, že se teď snažíme donahrát a domixovat mixtape. Narazili jsme na tuhle soutěž a říkali jsme si, že už stejně na něčem děláme, tak aby to bylo prezentovatelný. Primární motivace byla, aby si to někdo poslechl a třeba nás pozval na koncert. Takže nešlo jen o hraní na Colours of Ostrava.
Vy jste se ve finále uchytili mezi kytarovými kapelami. Co vlastně děláte? Rap nebo hip hop?
Jonáš: Já si myslím, že děláme bigbeat. Bez legrace. Jsme bigbeatová kapela.
V čem se vyznačuje vaše pojetí bigbeatu?
Fanda: Tvrdostí.
Honza: Máme zkoušky a hrajeme koncerty. Přistupujeme k tomu jako k normální kapele.
Jonáš: Jako jo, něco se tam rapuje nebo říká víc do mikrofonu, než že by se zpívalo, ale myslím, že to ani moc neřešíme, co to je za žánr. Spíš máme kapelu a děláme, co nás baví.
Takže nálepku big beat u svého jména nebudete vůbec vnímat pejorativně?
Franta: Náš velký sen je zahrát si s kapelou Brutus. Myslím, že by se vedle sebe krásně vyjímaly názvy jako Altantik a Brutus.
Jonáš: Tam trochu míří ten název. Cítíme se součástí osmdesátkový alkorockový scény.
Ale vypadáte jako současníci. Jaký účel hrají vulgarity ve vašich textech? Jde o vymezování?
Honza: Tak my takto mluvíme.
Takže to není jen raperská póza?
Honza: Ale to je póza.
Jonáš: Spíš než póza je to nějaká nadsázka. Že říkáš něco, co si myslíš nebo cítíš, ale používáš k tomu slova, které ti pomohou se na to kouknout s odstupem.
Fanda: Myslím, že obecně v rapu je výrazivo to, jakým způsobem člověk mluví. Lidé mluví sprostě.
Fanda: Důležitý point je, že ty slova dobře zněj.
Ale tak možná jste právě tou přirozenou mluvou uvěřitelnější.
Jonáš: Necejtíme se jako protřelí real tejpci z ulice, kteří si to odžili a proto používají takový slova. Tak to vůbec není. Akorát tak mluvíme. Něco říkáme a líbí se nám, jak to zní.
Franta: U mě je to daný tím, že mám třeba blbej humor.
Honza: Já bych se na tuhle otázku už vyprcal...
Mají Atlantik rádi Ready Kirken? Komu by raději předskakovali: Lunetic, nebo Chaozz? A jak dopadla přímá konfrontace s fanynkou? Poslechněte si zbytek rozhovoru.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.