Akana | Články / Recenze | 26.04.2014
Zatím nejdelší vydavatelská pauza Becka Hansena končí přiznaným navázáním na album Sea Change z roku 2002. Podobné nálady, podobná muzikantská parta, ale i podobně kvalitní repertoár. Svojí intimní písničkářskou polohou už nikoho nepřekvapí, to ale neznamená, že mu to v ní nesluší. Řeka, do které podruhé vstoupil, není úplně stejná a žízeň po jemných, psychedelicky zastřených folkových písních zahání stejně dobře jako Sea Change.
Melodie jsou většinou nevtíravé, sladce a líně se rozpíjejí a udržují posluchače v rozpoložení daném titulem desky, v jakési melancholické ranní mezeře mezi spánkem a denním shonem. Ani rozjásaný optimismus, ani tíživá deprese, spíš sebezpytná kombinace obojího, hořký úsměv, opatrné naděje. Morning Phase ale není jednorozměrné nebo fádní album. Beck se svými spoluhráči dobře vědí, jak v rámci takhle pocitově sevřené kolekce udržet pozornost, jak písničky aranžérsky okrášlit a odlišit.
Příjemně akustický sound s převahou kytar doplněných dalšími strunnými nástroji (banjo, ukulele, charango) a vzdušnými klávesami není neměnný. Na košatější singlovku Blue Moon navazuje táhlá Unforgiven definovaná zamlženým klavírním odbíjením, následující Wave (obě tvoří kontemplativní střed alba) nemá svojí orchestrální vznosností daleko k esoterické majestátnosti Dead Can Dance. V Turn Away můžeme zaslechnout křehkou nadýchanost Simona a Garfunkela, živější a pro celek nejvíc charakteristické jsou Heart Is a Drum, Say Goodbye nebo Blackbird Chain. Tím, co písně naopak spíná dohromady, jsou všudypřítomné levitující vokály v pozadí a mocná echa.
Nepředpokládám, že by Beck ztratil zálibu ve zvukových poťouchlostech a mísení stylů a chtěl by se nastálo uvelebit pouze v melancholicky folkovém pelíšku. Myslím, že patří k těm neposedům, které ani věk nepřipraví o hledačský zápal. Morning Phase lze brát jako jeho další tvůrčí etapu, v tomto případě návrat do míst, kterými už jednou prošel a správně usoudil, že stojí za to o nich ještě jednou povyprávět. Příště ho cesta může zavést zase úplně jinam a taková nejistota je živou vodou jak pro umělce, tak posluchače.
Beck – Morning Phase (Capitol, 2014)
http://www.beck.com
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.
Veronika Tichá 25.01.2024
Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.
Jaroslav Myšák 23.01.2024
Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.
Eva Karpilovská 19.01.2024
Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.
Veronika Vagačová 16.01.2024
V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.
Mária Karľaková 28.12.2023
Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.