redakce | Články / Sloupky/Blogy | 06.08.2014
Malý festiválek, jehož hlavním charakterem je komunitní atmosféra, za kterou každým rokem jezdí početné skupiny lidí. Zkušený návštěvník Besedy u Bigbítu nečeká světové hvězdy a masu lidí, protože Beseda přitahuje vřelé publikum s jiným pohledem na svět. Jak už podtitul festivalu napovídá, vystupující přinášejí „kulturu z jiného světa“. Mísí se tu diváci s kapelami a dohromady tvoří jeden celek, atmosféra se nese v duchu zvláštní kombinace hippies a punku.
Příjezd byl apokalyptického rázu za bouřlivého počasí a večera, z areálu se stala bahenní smršť a očekávání undergroundu se naplnilo. Všudypřítomná veselost a radost návštěvníků brodících se hnědou lázní ale neznala mezí. Páteční večer byl ve znamení Elektro Guzzi, Houpacích koní a Lesní zvěře. Mimořádně rytmická hudba vídeňského tria Elektro Guzzi si každého melodicky podmaní a přenese do poslechového i tanečního transu, zvláštní kombinace techna doplněného o jemné tóny basy, kytary a bicích je unikátní směsicí. Houpací koně jsou poprockoví písničkáři z Ústí nad Labem, hloubku jim dodává obsah melancholických a neklidných textů. Na druhé stagi vyprávěla své hudební příběhy elektropopová kapela Prodavač, která se přijela pochlubit první deskou Malý ráje. Následovali Android Asteroid, zatímco finální zakončení s triem Doctor Victor se nekonalo. Jejich cesta směřovala do jiného Tasova, i takové věci se stávají.
Celý sobotní den projasnilo letní slunce a veselá poetika kapely DVA dodala místu takřka podobu ráje. Veselou dovádivou melodii doplněnou o roztodivné zvuky vystřídalo arménské duo Wattican Punk Ballet, které znatelně přitvrdilo. Beseda je místem střetávání různých přístupů a hudebních stylů, a to je také to, co vás nutí se stále vracet.
Beseda u Bigbítu
1. - 2. 8. 2014, Tasov
text © Pavla K.
foto © Martin Rejsa
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.
Michal Pařízek 12.01.2024
Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?
redakce 04.01.2024
Výsledky nejsou nic menšího než vzrušující. Redakční hlasování o nejlepší nahrávku roku 2023 ovládli...
redakce 03.01.2024
Jedno údolí je magické i skličující, to druhé syrové a vznětlivé jako troudná sojka, neukojitelný hněv.