Články / Reporty

Bezprostřední a prvobytní (Young Fathers)

Bezprostřední a prvobytní (Young Fathers)

Maria Pyatkina | Články / Reporty | 12.04.2018

Nebylo zase tak velkým překvapením, že MeetFactory měla brzo po ohlášení koncertu Young Fathers vyprodáno. Skotští vítězové Mercury Prize, kteří nedávno vydali třetí desku a o kterých se říká, že jsou jednou z nejlepších živých kapel současnosti, jsou prostě v kurzu. A ti, kteří si pořídili lístky s předstihem, si mohli vychutnat díky velikosti sálu mimořádně bezprostřední zážitek, tím spíš u tak výbušné kapely, jakou jsou Young Fathers.

Celá akce včetně předkapely se nesla v duchu svérázných elektronických samplů, živých bicí, vášnivého projevu a strhujícího nasazení. Před Young Fathers vystoupilo belgické trio WWWater, v jehož čele stojí černošská zpěvačka Charlotte Adigery. Ta dokázala šikovně spojit osmdesátkovou nostalgii a jemné vokály à la Solange s trochou rapování a twerku. Pozitivní a přátelská Adigery se zdála být z tak nadšených výkřiků příjemně překvapená, i když si to za působivé vystoupení a brilantní pěvecký výkon zasloužila.

fotografie z koncetu hledejte zde

Young Fathers nastoupili s kamennými tvářemi, aby to s výkřikem „What a time to be alive“ rázně rozjeli. Na pódiu, kromě excentrického bubeníka podobného Walteru Whiteovi z Perníkového táty, byli přítomní jen členové kapely. Každý z nich působil jiným dojmem, dohromady tvořili zvláštní harmonii. Alloysious Massaquoi ve velkém černém klobouku dával na odiv jemné melodické vokály, ladné pohyby a představoval i přes svou velkou postavu klid a eleganci. Bledý 'G' Hastings v pomačkané košili zlověstně řval do mikrofonu, díval se úkosem a působil chladně a démonicky. Kayus Bankole, nejdivočejší prvek, ztělesnil svým dechberoucím tancem a hlubokým hlasem jakousi smyslnou prvobytnost. Všichni neustále v pohybu, ať už v nekonečných tanečních kreacích nebo při bubnování. Pastva pro oči.

Těžko říct, jaká skladba zapůsobila nejvíc, radostné vzrušení neopouštělo MeetFactory po celou dobu. Zvláštní nadšení vyvolaly Only God Knows, písnička napsána pro pokračování filmu Trainspotting, úspěšný singl z nového alba In My View, ale i starší hit Get Up. V další napínavé přestávce mezi písničkami se Hastings zeptal: „Chcete, abychom odešli?“ a sálem to nesouhlasně zahučelo. „Chcete, abychom zůstali?“ Young Fathers ale už zahráli jen jednu skladbu a rychle zmizeli z pódia. Emotivní show utekla jako nic. Jako chvíle, která v paměti zůstane mnohem déle než stovky jiných vystoupení.

Info

Young Fathers (uk) + WWWater (be)
10. 4. 2018 MeetFactory, Praha

foto © Romana Kovácsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace