Články / Reporty

Brutal Assault 2017: prach, bláto a bochté

Brutal Assault 2017: prach, bláto a bochté

ScreamJay | Články / Reporty | 15.08.2017

"Pořádně to nasaj, budeš z toho žít," píše Max, když se snažím uchladit zátylek plechovkou ledovýho kafe. Mý černý boty jsou už dávno šedý a pravda je taková, že tady nenasáváš, tady to nasaje tebe. Ulepená facka alternativní realitou a kupecký počty. Podle holek z brazilský Nervosy jsou dvě nejkrásnější věci na světě thrash metal a moshpit. Dost divoký oční linky á la Amy Winehouse, dva akordy a warpaint s rudou rtěnkou. Dav je tu miluje, i když hodinky ukazujou sotva pravý poledne. War for War? V jediným stínu široko daleko, u "chcacího" žlabu, sleduješ Lorda Morbivoda jak s přepudrovaným ksichtem hraje osmdesátkovej synthpop o důlních závalech. Na bizár prostě není nikdy dost brzy.

Černej anděl, co chodí zásadně na ostro, baletka s krizí vlastní identity a Ježíš, kterej s půllitrem piva stále pronásleduje svoje nezvedený dítko. Pevnost píše příběhy za každým rohem a někdo neustále vyhazuje pojistky. Fallujah měli být moderní jistotou. Deathmetalová technika se ve výhni mění na usilovný sólo pro dvojšlapku, ze kterýho se jen občas prodere typicky djentová mezihra. Sousto, který dusí. Havok už voní po srílandském curry, svižnej thrash stačí pouze jako kulisa, protože vše podstatné se tenhle den odehrává úplně vzadu, na malé stagi. Další ledový kafe, tentokráte v tiché kavárně. Jak se řekne mlíko ve znakový řeči? The Great Old Ones, postblack s plachtou H.P. Lovecrafta zvěčněnýho ve stylu Aloise Nebela, co to myslí smrtelně vážně, a proto si oblíká černý pršipláště, točí se k lidem zády. Zprvu těkavá zvědavost, která se záhy přelije do kolovrátkový nudy. Jenom dílčí zpomalení zrychluje tep a dává týhle muzice tvar. Řídký vzduch, váhavá atmosféra, bez překvapení, bez šrámů.

fotogalerie z festivalu hledejte tady

"Nikdy v životě bych nevěřil, že udělám tohle," říká Michael Gira, když vztyčuje do davu své paroháče. Swans nepřijeli jako žádaný kontrast, nepřijeli (pro)kázat žánrovou rozmanitost nebo vysloveně bourat metalová klišé. V nejdelším setu festivalový historie sebrali zaplněnýmu stanu vše nepodstatné - dlouhý (vý)dech, čas i duši. Odměnou trpělivému publiku byla radost, která zatraceně bolí, a bolest, ze které se až perverzně radujete. Vsadím se, že kapela nikdy dřív neměla pod pódiem takovou koncentraci triček Morbid Angel nebo Eluveitie. Jasně, za jednu labutí skladbu stihnete klidně celý grindový set, nebo třeba dva, přesto po více než dvou hodinách a s posledním šamanským riffem znovu bezezbytku platí: "Král je mrtev, ať žije král!".

Emperor s plameny, flambovaná nostalgie z povzdálí, v ruce s tou indickou plackou, jejíž název neumím vyslovit. Netrvalo to dlouho, večerní nebe ztratilo tvář, malej deštík a KMFDM měli rázem "plnej dům". Diskotéka tělo na tělo, s trochou nadsázky, jako když Die Antwoord potkají Roba Zombieho a začnou spolu hrát jednoduchý EBMko. Kytary neslyším, beat se dost opakuje, čekal jsem víc srandy. V ambientním doupěti, letos přejmenovaným na KAL stage, tou dobou hraje projekt Gnaw Their Tongues. Hej, jakože noise black a tady spí lidi? Finská sauna na holandskej způsob se změnila na obskurní verzi pražských nocovaček Silent Night. Promáčená chvilka se Suffocation a schovávačka u press centra. Zdá se, že jsem tu jedinej píčus, co se ještě nevyfotil na tom metalovým trůně. Rotting Christ dnes už jenom jako ukolébavka cestou do stanu. Tohle všechno se stalo, ani déšť to ze mě nesmyje.

Info

Brutal Assault 22
9. - 12. 8. 2017, Pevnost Josefov, Jaroměř

foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Róisín Murphy: elegancia a veľa vtipu

Michal Mikuláš 20.03.2024

Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...

7 okamžiků South by Southwest 2024

David Čajčík 20.03.2024

Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.

Někdy to vazbí, někdy vázne (Idles)

Michal Smrčina 17.03.2024

Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Kryštof Kočtář 15.03.2024

Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.

Zapleteni v sítích filmu (FAMUFEST)

Tomáš Jančík 13.03.2024

Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?

Harfa, která si vše pamatuje (Mary Lattimore)

Julia Pátá 12.03.2024

Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.

Extatická geometrie s Meshuggah

Jan Starý 11.03.2024

Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace