Články / Recenze

Andrea Schroeder, krev berlínského podzemí

Andrea Schroeder, krev berlínského podzemí

mArcElkrIz | Články / Recenze | 09.11.2013

Jasně, stává se dost často, že si k doposlechnutému albu podvědomě přiřadíte nějakou barvu. Takovou, která navodí vzešlou atmosféru. V případě téhle desky se temně šedá vryla do vjemové palety rychle a znatelně. A rozhodně v tomto případě nepředstavuje průměr a nezáživnost. To spíše všepohlcující mlžný opar, betonové spasení či milosrdný soumrak.

Tahle žena, do jejichž žil je hnána krev berlínského podzemí, proplouvá mezi tesknotou a nejasně vykreslenými démony na lodi z černého peří, roztavené lepenky a smutečních projevů. Poetické obrazy versus pozvolně plynoucí melodie. Budete-li cítit Tindersticks, nebudete úplně mimo. Ale budete-li cítit The Walkabouts či ještě lépe Dirt Music, jste tam. Chris Eckman v roli kormidelníka je nepřehlédnutelný, nepřeslechnutelný (Ghost Ship s lodním zvonem a děsivě poklidným mořem smyčců, živelnější Blackberry Wine či opět zvony odměřujícími čas v křehké Kalte). Folk-rockový písničkářský sound s noirovými spodními plochami, sem tam bouřící rytmikou či zkrocenou kytarovou zpětnou vazbou se dostává do šílených závratí díky Andreině zpěvu, kterému ostrý temný přízvuk a podivný klid v hlase dávají kontury ducha Nico. Možná. Snad. Přání...

Každopádně Andrea Schroeder je velmi silná ve slovní kresbě, v textových kolážích, ve svých básních. Popisy okolností jsou úderné, strohé a přitom poetické (... a každé slovo tvé, ztuhne v mrazu...). A je pevná a přesvědčivá (opravdová) i díky existenci věrného spolupracovníka – Dán Jesper Lehmkuhl všechnu poetičnost podtrhuje a vynáší nad okolní lomoz kytarovým předivem. Tato dvojice je kostrou, na níž Chris Eckman navázal svalstvo a hebkou pleť. Už od úvodní Paint It Blue, začínající hlasem, hlazenou akustickou kytarou a houstnoucími křovisky smyčců, je Eckmanův rukopis čitelný. Lodivod je zkrátka plus. Zanesl Andreu na klidné, konejšivé, byť neveselé vlny. A příště třeba přijdou ty bouřlivější chvíle. Poklid by tomu nasvědčoval.

Tahle deska nebojuje. Proplouvá. Přichází nečekaně. Snese se. Jako černý pták. Nebo milosrdný soumrak...

Info

Andrea Schroeder – Blackbird (Glitterhouse Records, 2012)

http://www.andreaschroeder.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články