Vojta Chmelík | Články / Recenze | 23.11.2015
Osobnost Chrise Cornera budila vždy pozornost. Androgynní image spojená s otevřenou bisexualitou, aura dekadence plná alkoholu, kokainu, sexu a smrti a pověst vyděděnce, kterého jeho domovský sladký Albion nepochopil a vyhnal do berlínského uměleckého exilu, stvořily pro jistý okruh lidí popkulturní ikonu. Ona dekadence nejen opěvovaná, ale poměrně intenzivně žitá, si však časem vybrala svou daň, takže Corner po vydání desky The Unified Field uprostřed turné kvůli chronické nespavosti zkolaboval. Po dvou letech a léčení se vrací na scénu s novinkou Metanoia. K jejímu vydání pomohla stejně jako minule crowdfundingová kampaň, jádro skalních fanoušků zůstává poměrně silné. Což je vzhledem k mizérii minulé desky vcelku překvapivé. Sám vím o jediné osobě, které se The Unified Field líbilo, a to jsem byl já sám.
Metanoia se noří hlouběji do elektroniky, na celém albu prakticky nenajdete tón kytarových strun. Úvodní No Maker Made Me zajímavě koketuje s technem a zdá se, že Chris touží inovovat styl z nejúspěšnější éry IAMX, kdy vydali Kiss + Swallow nebo The Alternative. Bohužel melodie písně je zoufale plytká a nezapamatovatelná. A tento problém se táhne i dál. První singl Happiness se snaží o nápravu, nicméně nepříliš zdařile, a samotné slovo „happiness“ se v něm ozve tolikrát, až je to iritující. Takhle vážně nepojal teorii absolutního rýmu ani Cimrman.
Pravidlo, že každá deska IAMX musí obsahovat jedno číslo kabaretního ražení, splňuje Say Hello Melancholia, která je povedená a chytlavá, dříve nebo později však člověk zjistí, že je to vykrádačka vlastní skladby President z The Alternative, jen bez klavíru. Posledních pár záchytných bodů nabízí elektronická North Star, která zní jako The Knife před deseti lety. Pak je tu ještě pár baladických kusů jako Insomnia nebo Look Outside, které působí též trochu ohraně a kýčovitě. A druhý singl Oh Cruel Darkness Embrace Me a Aphrodisiac jsou prakticky neposlouchatelné. Polohysterickým hlasem pronášené proklamace o spásné moci sexu působí od Cornera v roce 2015 spektakulárně neautenticky.
Nebylo by divu, kdyby se na příští album už peníze nevybraly.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.