Veronika Wohlrabová | Články / Reporty | 08.12.2017
Priessnitz si pražskou Akropoli oblíbili a po necelých dvou měsících od posledního vystoupení přichystali další. V předvánočním čase naplánovali rozloučení s fanoušky na deseti koncertech, z nichž některé byly okamžitě vyprodány. Oznámení (zřejmě) posledního turné doprovodila i změna "loga" kapely, kde T v názvu nahradil náhrobní kříž. Ti, kteří s nákupem lístků váhali a nepoučili se z předešlých akcí, mohli litovat. Akropole praskala ve švech.
Těsně před osmou zhasla světla a do nastalého ticha zaznělo intro energické Na kraji města, které živá performance přidává na naléhavosti. První skladbu z nejnovější desky Beztíže rozjel freneticky na bicí Zdeněk Jurčík a střihl si hned na úvod menší sólo, po němž se přidal zbytek kapely. S nástupem frontmana Jaromíra Švejdíka se přidal i sbor, který ho ochotně podržel i ve chvílích, kdy pozapomněl text. Během Dělá že si s fanoušky prohodili role, Švejdík k nim otočil tablet s textem, jako by to potřebovali. Pokud jste v úterý potkali někoho s vykřičenými hlasivkami, dost možná strávil pondělní večer v Akropoli.
Setlist byl sestaven se snahou předvést to nejlepší napříč celou diskografií a že bylo z čeho vybírat. Od prvního alba Freiwaldau už uplynulo více než pětadvacet let, aktuální Beztíže, označované za vrcholné dílo kapely, zaznělo téměř celé. Vyšperkovaný sound se podařilo přenést i do starších písní. Nechybělo ani Jaro s obměněným aranžmá, když Lukáš Morávek, ovládající krom kláves také trubku, nasadil dusítko a za doprovodu Švejdíkova pískání a sborového zpěvu publika zakončili hlavní část. Na dobrou noc Priessnitz přidali jen sporadicky hrané Sny a Na sever, pak do očekávání ještě jednoho přídavku vstoupil na pódium zástupce Supraphonu a udělil kapele zlatou desku za album Beztíže.
Závěrečné Sluníčko s nostalgickým textem "ještě to nekončí, a už nezačíná" bylo poněkud prvoplánovaným, ale vhodným zakončením. S fanoušky z prvních řad si dojatý Švejdík podal ruce a po dvouhodinovém gradujícím koncertě Priessnitz spěšně opustili pódium.
Priessnitz
4. 12. 2017 Palác Akropolis, Praha
foto: vrbaak
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.