Články / Reporty

Chytrá sexbomba: Marina and the Diamonds

Chytrá sexbomba: Marina and the Diamonds

Jakub Béreš | Články / Reporty | 06.03.2016

Marina and the Diamonds svůj první pražský koncert pojala jako tři oddělené exkurze napříč tvorbou. Tři části koncertu, tři výrazné kostýmy a tři desky, které chronologicky představila po boku své kapely. Koncertu sice předcházely komplikace s přesunem akce z Lucerny Music Baru do větší Malé sportovní haly a posunutí data konání z prosince na březen, samotný koncert však ničím neutrpěl, navíc větší stage Marině slušela.

Malá sportovní hala je takové divné ušmudlané místo bez ducha, navíc u šatny nás vítaly kapky deště z protékající střechy a zatuchlý vzduch. Body však dostane za kvalitní zvuk. Do Lucerna Music Baru se lístky vyprodaly téměř okamžitě, hala ale zůstala zaplněná jenom z půlky. Kvůli upadajícímu zájmu se v události akce prodávali lístky za čtvrtinu ceny a na místě rozdávaly zadarmo. Situaci nepomohla ani předkapela Love & Light, naštěstí jejich mdlý set trval pouze půl hodiny.

Po příchodu Mariny byly všechny peripetie zapomenuty. Vždycky dobře vypadá, když umělci sebe nebo svoji tvorbu neberou příliš vážně, éra The Family Jewels působila civilně a uvolněně. Všudypřítomná nadsázka fungovala jako dobře provedená kritika předvídatelného stadionového popu, která byla dotažena do extrému v druhém dějství s černým srdíčkem na tváři a hity z desky Electra Heart. Bubblegum Bitch nebo Primadona - kýč je v těchhle písních cítit už z názvu, naživo však měly ten správný drive s kapelou v zádech. Marina ukázala, že není holkou ze svých textů.

Skromný stage design, který obsahoval pouze pár schodů a neonový mikrofon, byl kompenzován ulítlými oblečky, jež musíme také chápat jako nadsázku. V sexistickém reportu na jednom z našich nejčtenějších hudebních serverů, jsem se dočetl, že právě ony byly tím nejzajímavějším a že se na Marinu chodí hlavně kvůli nim. Jakoby fakt, že má sakra dobrý hlas, charizma a na svých písních se podílí autorsky, byl jenom nepatrný detail.

Marina není objektem, ale osobností, což bylo znát z rozdílných dějství koncertu. Chcete žvýkačku nebo americký sen o holce v Hollywoodu? Dostali jste je a k tomu byla i třetí část, ve které zpěvačka hudebně dospěla a majestátně vyšvihla umírněné kousky z poslední desky. Ty ale nebyly tolik zábavné jako předešlé hity, a tak závěr devadesátiminutového koncertu ztrácel na atraktivitě. Celkově ale Marina potvrdila pověst zpěvačky, která i ten nejrůžovější pop dokáže předvést chytře a s důvtipem.

Info

Marina and the Diamonds (uk)
2.3. 2016 Malá sportovní hala, Praha

foto © Vojta Florian

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace