Jana Michalcová | Články / Reporty | 10.12.2013
Sobota ako deň modlitby a odpočinku? Áno, ale na koncerte Black Sabbath! Zvuk sirény ohlasil začiatok dvojhodinovej omše, ktorá dostala publikum do hypnózy a O2 Aréna sa premenila na kaplnku, ktorá dokázala na jeden večer spojiť všetkých: vyznávačov doomu, i psychadelického rocku.
Milí bratia, milé sestry, povstaňte! Presne o deviatej zaznel Ozzyho nosový hlas spoza čierneho závesu. Publikum prestalo dýchat, akoby mala prísť apokalypsa. Tá aj prišla: War Pigs. Už prvý verš z ukážkovo protivojnového songu rozžiaril ochotný dav. Obecenstvo bolo Jeho.
Po treťom Under the Sun/Every Day Comes and Goes, keď začala intonácia mierne kolísat, sa prejavil Tony Iommi. Age of Reason. Bolo velkolepé, s akou ľahkostou prechádzal každým akordom, v okulári dalekohľadu bolo ľahké pristihnúť ho usmievať sa - bolo to nad Ozzyho blaznivým poskakovaním okolo mikrofónu? Hudba je hra a Iommi sa vie hrať aj vo svojich šesťdesiatich piatich. O to viac to vyniklo, keď pár metrov od neho Butler prešiel svojím technicky vyumelkovaným sólom bez jediného úsmevu.
Black Sabbath. I can’t hear you! I can’t hear what you say! Ozzy cupital ďalej okolo mikrofónu. Komické. Bol dokonalou ukážkou zákonu zachovania energie: toľko energie, čo zo seba vydával, žiadal aj od publika. Let’s go crazy tonight! Make some fucking noise!
Svoju chvíľku slávy si užil aj Tommy Clufetos. Nie je to Bill Ward, očividne, ale celkový dojem nebol zlý. Napriek tomu si myslím, že by sa Clufetos uplatnil aj ako maratónsky bežec, svojím takmer desaťminútovým sólom ukázal, že výdrž aj techniku síce má, no nápaditosť tam chýba. To preto sa stratil zvyšok kapely v zákulisí…?
Po dobehnutí do cieľa sa vrátili na scénu a dohrali svoj jednoznačne vydarený koncert. Aj keď bol set list tvorený prevažne klasickými skladbami ako Behind the Wall of Sleep, Fairies Wear Boots alebo Children of the Grave, ktoré publikum milovalo, texty z nového album 13 spievalo od začiatku do konca, akoby boli tými “klasikami”. Dokonale zapadli do celku.
Amen.
Black Sabbath (uk) + Uncle Acid and The Deadbeats (uk)
7. 12. 2013, O2 Arena, Praha
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.