Články / Reporty

Člověk se nestačil divit (Tombs)

Člověk se nestačil divit (Tombs)

woko | Články / Reporty | 24.04.2015

Teethgrinder jsou relativně mladá kapela. Nizozemská čtveřice existuje teprve od roku 2013 (na troskách DrDoom a Greyline), ale o jejich grindcoru je slyšet stále víc. Příští měsíc jim vychází první dlouhohrající deska Misanthropy, která pomalu sbírá nadšené recenze, a naživo formu potvrdili. Podobně jako třeba švédští No Omega si zakládají na tom, že svět je samá hrůza a bahno a že stejně všichni skončíme v pekle. A jejich hudba by u toho zněla tematicky. Nejde jen o zuřivou palbu riffů a kopáku, Teethgrinder zabrousí i do crustu nebo power violence, takže o strukturu a dynamiku není nouze, několikrát bych přísahal, že hrají brutální covery Converge a Trap Them. Po čtyřiceti minutách se dostatečně propocení Holanďané za nadšeného potlesku sbírají, lepší pozvánku na Obscene Extreme nemohli dát. O těch ještě uslyšíme.

Počerněný thrash metal Black Anvil znamenal kožené vesty, nášivky a vysoké boty. Sourozencům Tombs z New Yorku loni vyšlo album Hail Death, a i když to vidí stejně černě jako Teethgrinder, jejich zvuk se misí s epičtějšími polohami power metalu, představte si hudbu k jezdcům apokalypsy. Bohužel naživo hudba nedohnala studiové nahrávky, ve Vopici to bylo jakési ploché. Nicméně kapela si hraní užívala, a i když kytaristi vpředu se tvářili vážně a zahloubaně, pokérovaný bubeník se šklebil na všechny strany. Čtveřice nedala prostor ani na potlesk, po posledním dvouminutovém sólu to zabalila.

V poněkud ponuré atmosféře poloprázdného klubu se Tombs nechtěli moc zdržovat. Bez větších pomp začali hned hrát, člověk se nestačil divit, že vysočanský klub zeje prázdnotou. Loňské Savage Gold sbíralo osmičky a devítky, kde se dalo, a Tombs patří mezi zvučnější jména scény. Hora svalů jménem Mike Hill se opřel jednou nohou o odposlech a Tombs předvedli parádní výkon. Pětice ponořená do hutného black metalu s příměsí sludge hrála hlavně z poslední desky, Legacy, Seance nebo Thanatos rozpohybovaly i hlouček přítomných. Mezi skladbami se neozvaly žádné ovace a po poslední skladbě kapela ani nepřemýšlela, jestli má přidávat. Dotleskáváme dva, tím druhým je kytarista Teethgrinder. Bojím se, že je to na dlouho, co jsme tu Tombs viděli. A to je setsakramentská škoda.

Info

Tombs (us) + Black Anvil (us) + Teethgrinder (nl)
22. 4. 2015 Modrá vopice, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace