Martin Řezníček | Články / Reporty | 20.07.2017
První den. Postávání, posedávání, přešlapování. Seznamujeme se s areálem a slintáme nad pověstným industriálním prostředím. Pece, komíny, pletence trubek a četné konstrukce, které ani běžný smrtelník nedokáže pojmenovat. Tvary a útvary. Mezi mnoha stagemi se proplétá přes padesát tisíc lidí. Ahoj, Ostravo!!!
Birdy nedobrovolně jenom z dálky, v deset ze stověžaté nebylo pro kempaře dostatečně včas, program ale pokračuje dál... Na Alt-J jdeme s určitými obavami a ze začátku se zdá, že nejsilnějším momentem koncertu bude ten, kdy kamarád přináší dvě piva. Hlučící dav kolem nepomáhá a úvodní singl 3WW vyznívá skoro naprázdno. O tom, že se Alt-J nenarodili pro velké stage už bylo napsáno hodně, po pár písních se nicméně kapele podaří zvuk zahustit a udržet pak fanoušky v bdělém stavu až do konce setu. Zajímavá je i vizuální produkce, připomínající svisle padající čáry deště, mříže a další obrazy, které imaginace dovolí.
Přesunujeme se na nejzadnější stage. Přesun naštěstí netrvá tak dlouho, areál působí jako obří, ale celý se dá projít do deseti minut. William Close and The Earth Harp s Lenkou Morávkovou – na pódiu není jediný běžný nástroj. Desítky metrů dlouhé struny harfy nad hlavami diváků, harmonium ze skleněných tyček, basové pady na divně tvarovaném pultu a drum cloud (blány bubnů rozestavené do tvaru mraku). Vizuální dojem zprvu vítězí nad hudebním a poněkud tuctový, ale vkusný ambient zas tak moc nebaví. Když ale rytmus nabere na dynamice a nevtíravý vokál zpěvačky rozčísne melodii, celý set začnu pomalu dávat smysl – vlastně i jako předehra k zítřejšímu koncertu UNKLE.
Na závěr dvakrát elektronika – jako první tuzemské duo Bratři. Jejich velmi přístupný dvouapůlhodinový set, v němž se mixovalo techno, deep house a dance, sice přilákal mnohonásobně méně lidí než následující Digitalism, Bratři ale minimálně v jednom ohledu zahraniční hvězdu překonali. Na rozdíl od Digitalism, kteří spíše jen pouštěli, vlnili se, kroutili knoflíky a hecovali publikum (říkejme tomu DJ set), totiž předvedli live show, která vždy působí živěji a zábavněji. Němci ale stavěli na bohaté zásobě tanečních hitů, které fanoušci s nadšením hltali, takže vibe ve stanu chvílemi dosahoval stropních hodnot. Je pak na každém, čemu dává přednost.
Colours of Ostrava 2017
19. 7. 2017 Dolní oblast Vítkovice, Ostrava
foto © Jakub Šarjak
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.