Popluh | Články / Sloupky/Blogy | 19.07.2015
Vidina posledního dne, vidina koupele v něčem jiném než ve vlastním potu, vidina postele a střechy nad hlavou, přítelkyně... Asi stárnu či co. Ještě se začnu těšit do práce a budu zralý. Na ránu z milosti. Nohy už necítím a stan více méně přežil. Bouřka se Ostravě vyhnula a dneska by to mohla vzít po stejné trase. Ale modlení ještě nikdy nikomu nepomohlo a pokud jo, tak nikdy k ničemu dobrému. A plovoucí podlaha ve stanu je luxus, který si může dopřát kdokoliv alespoň stejně nešikovný jako já. Jinak se ale sobota, pro mě původně papírově nejslabší den, vydařila nad očekávání. Tři slova, Hitchcock, Augustines, Rudimental. Protože schovat se přes polední žár do klimatizovaného sálu je prostě na pohodu a Okno do dvora je klasika oprávněně. Protože hymnické ataky Augustines byly strhující jako máloco. A Rudimental? Celý rok vymetám kdejaký alternativní koncert mezi Meetem a Akropolí a občas člověk dovolenou prostě potřebuje. Někdo si jede válet šunky k moři, někdo si tu šunku strčí do bagety a jede na Colours. Žrát ty největší hnusy v jednu ráno, pořádně se nevyspat, nealko tekutinu potkat jen při smývání třetí vrstvy potu - prostě takový reverzní detox. A zapařit na Rudimental nebo jinou rádiovou děvku (dle momentální nabídky) k tomu prostě patří. Takže sorry Gallon Drunk. Jasně, při pohledu na stage to vypadalo, že přistěhovalci už jsou tady. Při poslechu to znělo jako mix (čti vykrádačka) všeho možného. Ale člověk to nesmí vidět tak černě. Koncertu v podstatě řetěz nepadal, hlasový projev vokálistů skvělý a show definující slovo energie. Clean Bandit to potom měli těžké. Až nemožné. Stejně jako mé zničené nohy nesoucí mé já do stanového městečka. Úspěšně.
Colours of Ostrava
18.07.2015
Dolní oblast Vítkovic, Ostrava
foto © žakelýna
Michal Pařízek 05.04.2024
O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…
Zuzana Valešová 30.03.2024
Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.
Michal Pařízek 12.01.2024
Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?