Veronika Wohlrabová | Články / Reporty | 15.12.2017
Houpací koně přivezli kus severočeského Ústí do pražského Lucerna Music Baru. Jako by to byl jiný svět. Alternativní rock zakládající si na stavbě gradace napětí a silných (pro některé temných) textech s jednoduchými refrény v podání charismatického autora, kytaristy a frontmana v jedné osobě Jiřího Imlaufa – pro ty, co rádi škatulkují.
Role předskokanů se zhostili Tomáš Palucha a krátký, ale našlapaný půlhodinový set představil hlavně plody aktuální práce na novém materiálu. Minulý rok vydala kapela první samostatnou, překvapivě písničkovou desku Guru, ale kdo se těšil, že si ji na koncertě obstará na vinylu, měl smůlu, rozprodáno. Oproti nahrávce se duo vrací k instrumentální tvorbě. Do Music Baru si přizvali kytaristu a nechyběly ani bicí, za které zasedl Zdeněk Jurčík z Priessnitz. Jak bude vypadat nové album? Můžeme se těšit na koncept gradujících variací na základní motiv a tvrdší kytary.
fotogalerie z koncertu tady
Obavy z poloprázdného klubu se během vystoupení Tomáše Paluchy rozplynuly. Za klávesových tónů Nečekat z nejnovějšího alba Kde jste mý přátelé dneska v noci? odstartovali Houpací koně svůj set. Precizně odehraným skladbám znějícím jak z nahrávek nelze technicky nic vytknout, ale od koncertu fanoušek očekává něco navíc. Probuzení z příjemného zasnění nastalo v polovině, kdy se na stage vrátili Tomáš Palucha a společně si střihli Účet. Osm muzikantů včetně obou bubeníků dělících se o jednu soupravu bicích se na pódium sotva vměstnalo, ale bylo to strhující exposé.
Euforie publika z nečekané spolupráce se přenesla i do zbytku programu, jehož hlavní část zakončili Koně Mapou, když její věnování směřovalo za zesnulou kamarádkou Janou. Po krátkém přemlouvání završili Houpací koně čtyřmi přídavky ze své ranější tvorby, úspěch sklidila zejména „píseň z bistra“, která dala kapele jméno. Koncertu těžko něco vytknout, snad jedině to, že mohl být delší. Devadesátiminutový nepolevující set však pokryl to nejlepší napříč tvorbou a ukázal že "ještě má smysl to táhnout".
Houpací koně + Tomáš Palucha
11. 12. 2017 Lucerna Music Bar, Praha
foto © Tereza Kunderová
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.