Články / Reporty

Dneska křtíme super kazetu (Nuly vs Andrea Rottin & K.Oswaldová)

Dneska křtíme super kazetu (Nuly vs Andrea Rottin & K.Oswaldová)

gaga | Články / Reporty | 04.04.2014

Křty nakladatelských počinů NAAB se většinou odehrávají ve znamení velké party, spousty srandiček a mnoha pro/vylitého alkoholu. Jinak tomu nebylo ani tentokrát, kdy se pod proud sektu dostal split českobudějovických Nul a další inkarnace Andrey Rottina, tentokráte pojmenované Andrea Rottin & K. Oswaldová. O kazetě jindy, teď ke koncertu.

Bývaly doby, kdy jsem slýchávala Nuly pravidelně jakožto jednu ze stálých a v zásadě neměnných kapel na českobudějovické scéně. Mejdís u kytary a za mikrofonem se svými hlubokými texty, akutním přednesem a jedinečnou ironií. Tichý, ale inovativní Sokol s basou a excentrický punkáč Šaman u bubnů. Jejich repertoár býval známou věcí, bigbít pohybující se mezi vlivy šedesátkového psychedelického rocku a českým undergroundem. Ale jejich repertoár se proměnil a i žánrově se pohnuli dál, blíže ke kmenovému NAAB vzoru. Podařilo se jim umně skloubit bigbít s větším důrazem na experimentální instrumentální stránku, která byla dříve spíše coby výstřelek výsadou Sokolovou, současné skladby pracují s noisovějšími a dravě gradujícími pasážemi. Většina setlistu sestávala z materiálu Rozdělit (2012) a samozřejmě musely zaznít oba songy z nového splitu.

Co Nuly začaly, Andrea Rottin nechť nekončí – a neskončil, takový aplaus budějovický Divadelní klub asi ještě nezažil. Koncert dvojice/trojice byl unikátní v tom, že krom dvou nových songů z dílny Andrea Rottin & K.Oswaldová zněly i písně z Rottinovy samostatné tvorby – současné, neokoukané, svěží. Nová polovička K. Oswaldová (též Unkilled Worker Machine) do jeho repertoáru vnáší špetku transcendence a čehosi éterického, místy tam slyším italské Comaneci, což není výčitka. Kateřinin hlas v sobě skrývá jemnost, která čistě a ideálně doplňuje Andreův živelný projev. Naléhavost, s níž Andrea pracuje naživo, podporuje její doprovod bicích, který pro skladby jako Leaving Song nebo Spanish Surf (platí i pro další z Dwars Session) vykonává neocenitelnou službu, místy jim dodává až tíživý charakter. Po obligátním křtu, který jejich výstup přerušil, zazněly i dva nové songy hrané v trojici, kdy se na kytaru přidal Carlo Veneziano.

Kazeta byla řádně zkropena několika deci sektu, odhozena do publika, tam málem zranila jistou slečnu, která se následně stala její majitelkou, aby sekt poté vypilo především obecenstvo. Slavit musí všichni, ne?

Info

Nuly + Andrea Rottin & K.Oswaldová
28. 3. 2014, Divadelní klub, České Budějovice

foto © mhajm

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace