Jakub Koumar | Články / Recenze | 05.10.2016
Proplétání se současnými městy vyžaduje určitý um, který si skrz všudypřítomnou samozřejmost ani neuvědomujeme. Potřeba vnímat detaily, podněty i rizika… to chce ostražitost a pohotovost, od nichž si náš přesycený mozek potřebuje odfrknout. Filtruje proto, co se dá, a dává uniknout drobnostem. Stáváme se tak rychlým a poněkud neurotickým stvořením. Městskou liškou, uhánějící popletenou cestou ke konci dne.
Blacksheepboy i pale&coy společně cítí, že k němu vede jakákoli cesta. Překoncentrovaná i zasněná. Ta první – živoucí, orientující se, ale i lehce excentrická je předmětem písní Elišky Mikovcové neboli pale&coy. Hledat přehlédnuté se naopak vydává Zdeněk Lichnovský aka blacksheepboy. Nicméně jejich společný debut není přehlídkou ambivalence, zaseknuti v postmoderní kontemplaci hledají pomíjivý okamžik klidu.
Blacksheepboy si hraje s melodií a syntezátorovým zvukem tak, až mu vylézají melancholické písně jak od Cloud Boat. Jen s mnohem menší srdceryvností a smířlivějším tónem, alespoň než se blacksheepboy do skladby pořádně opře. Jakmile se rozehrají bicí Petra Matouška, je to jako by namísto do membrán mlátily přímo do srdeční svaloviny a je jasné, že denní snění Zdeňka Lichnovského umí být pořádně hluboké. Napomáhá tomu hlas, chvílemi evokující i samotné Pet Shop Boys. Odhazuje prvoplánovou elektroniku a přes příležitostný stereotyp vždy vítězí kreativita. Překvapení. Neopakovatelnost toho, co se děje právě teď a tady.
Pale&Coy, obsazující druhou polovinu alba, se pouští do přelévavé elektroniky, co i v těch volnějších pasážích ne a ne vydechnout, ačkoli k tomu už názvy skladeb jako Hibarnate nebo Pillowtalk svádí. Eliška Mikovcová se po stálém melodickém vlnění bere k cíli přímočařeji než náhle gradující blackseepboy, paradoxně v Pulses zvolní, takže před závěrečnou Urban Foxes jeden neví, co má vlastně čekat. Stejně jako její kolega tak neustále těká ve snahách vykreslit konkrétní náladu a chvíli.
Album These Days / Urban Foxes pohlcuje konzistentní atmosférou. Není pravidlem, že se split přeleje z jedné půlky do druhé, aniž byste si vlastně uvědomili, že se stala nějaká zásadní změna. Že vás něco vytrhlo ze zasněné chvíle, díky níž se vám podařilo uniknout ze zmatku dne, ze spletitosti města. Nikdy ale nesvádí k rozhození koncentrace a nechají váš, od marastu očištěný pohled pro jednou nepozorovat okolí. Což je mnohem víc, než se může zprvu zdát.
blacksheepboy / pale&coy - These Days / Urban Foxes (diy, 2016)
www.thesefoxes.bandcamp.com
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.