Zdeněk Němec | Články / Reporty | 08.05.2015
Druhý víkend festivalu Krems an der Donau byl odpálen ve čtvrtek 30. dubna. Zájem o koncerty tohoto termínu byl větší, což rozhodně neznamená zásadní nárůst návštěvníků. Domorodci si možná ani během obou víkendů nevšimnou, že ve městě probíhá výjimečná hudební událost. Život si plyne svým tradičním tempem a 1. května rostou na předem připravených místech májky.
Druhý víkend odstartoval Nils Frahm v kostele. Křídlo, klávesy a spousta nejrůznějších hraček, které tentokrát rozšířil o malé dřevěné varhánky. Frahm byl navíc opět vtipný, bohužel v němčině, s přespolními se v Kremži nepočítá (ani program v angličtině nebyl). Drobný nedostatek, který vyvažuje fakt, že se na informacích domluvíte, a především dokonalá zvuková produkce, kterou podtrhuje vynikající výběr interpretů. Botanist sice vypadali, jako by přijeli omylem, ale o to usilovněji tlačili bylinkářský metal do publika. Naproti tomu Alva Noto ve Stadtsaale nekompromisně a naprosto suverénně diktoval své minimalistické techno. Nohavice poletovaly ve větru zvukových vln, vnitřnosti vibrovaly. Hvězda prvního večera potvrdila svou pozici. ABB, DHL, HTC!
Minoritenkirsche zase nabídl neuvěřitelný zvuk. V podání Planningtorock ovšem vyzníval jen jako komická elektro-rockotéka se slabšími vizuály, bohužel. Písničkář Scott Matthew taky působil komicky, jenže záměrně. Navíc jeho sympatické písničkářství s vtípky typu „směju se sám sobě, protože jsem trubka“ fungovaly výborně. Jam City nedorazili, a tak byl další na řadě Arca s Jessem Kandou, lákadlo z největších. Jejich vystoupení bylo... bizarní. Šlo spíš o performance, v níž Arca zahrál některé tracky z alba Xen a mezi to vkládal více či méně „ujeté“ exhibice vlastního těla a nonkonformního outfitu. Bylo vidět, že o sebe pečuje a krásně voněl. A kamarád Kanda k tomu pouštěl projekce. Část publika jásala a zbytek stál jako opařený (těžko odhadnout, která skupina byla větší). Podobná vystoupení jsou výjimečná svou neuchopitelností, nejpodobnější, a přesto zcela rozdílný zážitek může nabídnout snad jen Dean Blunt, který jde se svou performance ještě dál.
Poslední den druhého víkendu a zároveň celého letošního ročníku Donaufestivalu byl nabitý hvězdnými jmény. Ryoji Ikeda zabíjel nastřelovací pistolí hřebíky přímo do publika, třičtvrtěhodinový set získal titul „nejhlasitější sbíječka festivalu“. Sculpture překvapil propracovanými analogovými vizuály, po kterých následoval od světel oproštěný set Autechre. Duo vystupuje za naprosté tmy, a to se v Kremži bohužel nepovedlo, bezpečnostní ukazatele nouzových východů neumožnily potřebnou temnotu. Rob Brown a Sean Booth zahráli jeden z posluchačsky „nejpřívětivějších“ setů, což od Autechre neočekáváte a hlavně nechcete. Nadto relativně potichu. Hvězdou večera se tak stala nádherná Holly Herndon, která experimentální elektronikou a vrstvením vokálu předvedla, proč je aktuálně v kurzu. Kdo neměl dost, zašel si na Clarkovu krutě našláplou diskotéku (Unfurla a Banjo... ó mami!) a hurá domů nebo na hotel.
Krems an der Donau dvakrát do roka (dva víkendy za sebou) hostí jednu z nejlepších přehlídek moderního umění ve střední Evropě. Muzika, divadlo a umělecké instalace pro hrstku kulturychtivých nadšenců a fandů. Následujících 365 dní bude zatraceně dlouhých.
Donaufestival 2015
24. - 26. 4. 2015
30. 4. - 2. 5. 2015¨
Krems, Niederösterreich, Rakousko
www.facebook.com/donaufestival
www.donaufestival.at
foto (c) David Visnjic
redakce 21.02.2019
Buchanan ale umí také ztišit, například když ve skladbě Jordan mluvil o smrti, vyšších hodnotách a nutnosti duchovního spojení mezi všemi v sále.
redakce 18.02.2019
Algiers všechny svoje výzvy pěchují pouze do hudby, a to jak verbálně, tak emocionálně. Tady se jde rovnou na věc, na stanovišti v první bojové linii není čas rozdávat letáky.
redakce 15.02.2019
Sako, brýle, kalhoty do pasu a konečky dredů koukající z pod čepice. Busdriver, rapový intelektuál nesměle skládající poklonu MF Doomovi a dalším...
redakce 11.02.2019
Proti nim stála čtyřčlenná sestava. Kytarista, klávesák a bubeník ve čtverečkově-károvaných oblecích a s obřími zobáky a zpěvák v kostýmu krávy.
redakce 10.02.2019
Vždycky zapomínám, že ne všichni jsou takoví pamětníci jako já a leckterá nebohá dívka třeba ani neví, že pan Borrell byl kdysi celkem rokenrol.