PLAYER FM

Články / Recenze

Recenze

Dystopická Sepultura boduje

Dystopická Sepultura boduje

Sepultura už dlouho není tou kapelou jako v devadesátých letech. Bratři Cavalerové se dávno rozutekli do vlastních projektů a ani služebně nejstarší člen současné sestavy – basák Paulo Jr. – není v kapele od začátku. Sestava v čele se zpěvákem Derrickem Greenem přesto nese vlajku Sepultury dál a novinka se v jejich diskografii rozhodně neztratí.

Machine Messiah je dalším z řady dystopických alb, kterými se to v poslední době jen hemží – válka, ekologické problémy, je odkud čerpat. Sepultura sáhla po tématu strachu z narůstajícího vlivu techniky a technologií, které jako by bylo pro jejich hudbu stvořené.


Machine Messiah začíná titulní skladbou ve středním, valivém tempu; vystřídá ji ostrá, až hardcorově sekaná vyřvávačka I Am the Enemy. A to jsou ve zkratce polohy, mezi kterými se album pohybuje. Green ze sebe vydal maximum, každým výkřikem, growlem i čistým tónem dokazuje, že do Sepultury prostě patří, i když puristé samozřejmě nedají dopustit na období, kdy byla kapela pevně v rukou bratří Cavalerových. Green má v sobě nespoutanou energii a jakousi jen obtížně napodobitelnou mužnou auru, do které halí celé album. Kapela mu zdárně – a nepřeslechnutelně – sekunduje. Zvuk sám nepotřebuje žádnou progresi, jen náznakem zaslechneme onen originální „pralesní“ nádech, který je pro Sepulturu typický (instrumentálka Iceberg Dances). Přímočarý metal drtí, bourá a trhá, i tak ale zůstává dost prostoru pro melodie a s nimi i drobný posun ve zvuku směrem k čistotě výrazu a větší posluchačské přístupnosti, nikoliv na úkor agresivity a energičnosti.

Sepultura nikomu nic dokazovat nemusí. Na troskách původního bandu vznikla funkční kapela, které sice nese slavné jméno, ale i kdyby se jmenovala úplně jinak, s Machine Messiah by bodovala stejně.

Info

Sepultura - Machine Messiah (Nuclear Blast, 2016)
www.sepultura.com.br

Relevantní články

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Recenze

Quelle est la baguette? (Deafheaven)

Quelle est la baguette? (Deafheaven)

redakce |
Třicet osm a půl minuty zoufalství – tak by mohl znít název debutu dvojice Deafheaven. Ale jmenoval se Road to Judah a rozdělil fanoušky black metalu na dva tábory. Co…
Dot Hacker číslo tři

Dot Hacker číslo tři

Vojta Chmelík |
Celá nahrávka má díky zmíněné kombinaci instrumentace a vokálu neuvěřitelnou atmosféru, stavba melodií a gradací albu dodává na síle.
MUNA o tobě

MUNA o tobě

Adam Zámečník |
Funkci debutu About U splňuje na jedničku, představuje sehrané trio s výrazným rukopisem a hity v rukávu.
Starý houně Alaric

Starý houně Alaric

Banán |
Těžko byste v současnosti hledali autentičtější kapelu, která přes jasnou a přiznanou inspiraci hluboko v minulosti kráčí nekompromisně za svým vlastním zvukem.

xp recenze

Police - Zenyattà Mondatta 90% Police - Zenyattà Mondatta
Lucie Bílá - Missariel (Deluxe edice 2017) 80% Lucie Bílá - Missariel (Deluxe edice 2017)
Mastodon - Emperor of Sand 80% Mastodon - Emperor of Sand
Aimee Mann - Mental Illness 100% Aimee Mann - Mental Illness
Zrní - Jiskřící 80% Zrní - Jiskřící
Nelly Furtado - The Ride 60% Nelly Furtado - The Ride
Bob Dylan - Triplicate 90% Bob Dylan - Triplicate
Body Count - Bloodlust 80% Body Count - Bloodlust

Akce

fresh air - hval (do 26/4)
gadd (do 23/4)
Vinylla Media (prubezny)
jazzfest (do 4/5)
nick cave (do 26/10)