Články / Rozhovory

Five Seconds to Leave: Rozbalený cella, dokonalý zátiší!

Five Seconds to Leave: Rozbalený cella, dokonalý zátiší!

Shaqualyck | Články / Rozhovory | 03.05.2018

Nod Nod minus Kalle rovná se Five Seconds to Leave. Na první pohled jednoduché počty dokládající sympatickou spřízněnost jihočeské scény. Její kořenový systém ale sahá hlouběji, žánrové směrovky jsou zrádné a rozeznat, kde jedna kapela končí a druhá začíná, může být i pro pozorného posluchače oříšek. V 85. čísle magazínu Full Moon se dozvíte mnohem víc o tomto podhoubí i o nové nahrávce Five Seconds to Leave nazvané Nina Who Wasn't, ochutnávkou budiž pár lehčích otázek a odpovědí…

Kdyby vám někdo nabídl práci na soundtracku pro film nebo pc hru, šli byste do toho?
Vac: Klidně. Tohle bych si dokázal představit. Nemuselo by to nutně znít úplně stejně jako věci, který děláme na desku, ale třeba jako soundtrack Neila Younga k filmu Mrtvý muž od Jima Jarmusche. Navíc to slovní spojení sound-track jsme měli tak trochu i v názvu první desky.

Hromy: To by mě bavilo hodně. Když nad tím tak přemýšlím, tak bych se podobnou činností úplně nejradši asi i živil.

Grafika vašich předešlých desek je výtvarně vytříbená. Kdo tentokrát dostal na starosti artwork? Vinyl bude?
Hromy: Artwork pro nás udělala výtvarnice a tatérka z Českých Budějovic Petra Bolková a výsledek vypadá parádně.

Vít: Myslím, že mě napadlo, že by nám mohla udělat obal, když mě tetovala.

Hromy: Vinyl necháme vylisovat, pokud o něj bude zájem.

Náklad poslední desky Nod Nod je rozebraný, navíc doba je sbírání artefaktů nakloněna, jen v autě se to asi bude poslouchat blbě. Kupujete si na koncertech merch? Kolik vinylů máte doma?
Vac: Jasně že kupujeme! Jsou prostě srdcovky, který musíš mít doma v poličce. Jak bych to nejlíp vyjádřil…? Mám asi metru a půl vinylů.

Vít: Merch kupuju, co mi peněženka dovolí, vinyl je podle mě jedinej nosič hudby, kterej má smysl si kupovat.

Hromy: Já si dal tu práci a spočítal to. 115 kusů, takže jsem docela žabař. Vinyly jsem přestal kupovat, protože nemám čas je poslouchat, několik jich ještě ani nepoznalo jehlu.

A je mezi nima nějakej “totál bizár”?
Vít: Třeba Dagmar Patrasová – Pasu, pasu písničky. A nesmí chybět Šmoulové!

Vac: V Irsku jsem si asi před rokem koupil v charity shopu úplně poškrábanou desku s hity z dětských animovaných filmů, protože tam byla skladba Pink Elephants on Parade z mýho oblíbenýho dětskýho Disney bijáku Dumbo. Měli jsme to doma na VHSce a já to sjížděl pořád dokola. Je to mimochodem film snad z roku 1941 a tahle skladba doprovázela první „úlet” scénu, co jsem kdy viděl, to když to malý slůně spadlo omylem do šampaňskýho a pak vidělo pochodovat růžový slony. Pusťte si to na YouTube, šílený, fakt.

Hromy: Největší bizár je deska Cello Party od Violoncelli Da Camera – Praga, kterou mi kluci koupili už bůhvíkdy a bůhvíkde kvůli obalu, na kterým dotyčný cellisti kalí v kvádrech na zahradě campari, tuzemák, šampaňský a další skvosty a v trávě před nima leží rozbalený cella, dokonalý zátiší.

Co vám v pauzách při práci na nové desce hrálo ve zkušebně? Nebo preferujete ticho?
Hromy: Při nahrávání v pauzách vítězí ticho, ale jinak na zkouškách nebo v autě hraje všechno možný, co kdo zrovna objevil nebo nejvíc poslouchá a snaží se to hned vnutit ostatním.

Vít: Já jim vnucuju každou chvíli něco. Teď třeba Howling Sycamore, vřele doporučuju.

Nemůžu se zeptat na vaši „druhou“ kapelu Nod Nod. Když pominu personální složení, ctíte tvůrčí hranice? Máte přesně stanovené, kde jedna skupina končí a druhá začíná, anebo jde o paralelní vesmír s dokonale propustnou membránou?
Hromy: Nod Nod momentálně delší dobu spí, takže v tomhle směru problém není. Ale popravdě takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlel. Když někdo z nás začne hrát na zkoušce nějakej nápad, tak určitě nemyslí na to, jestli je to vhodný pro tu či druhou kapelu, prostě hrajem. Navíc se obě kapely částečně zvukově prolínaj, takže to bude spíš ten paralelní vesmír.

Vít: U sebe cítím hranice mezi Nod Nod a FSTL tak nějak uvnitř. S Nod Nod hraju trošku jinak, víc cítím hudbu přes Verčin zpěv, jen ho doplňuju a neburácím tolik, teda v rámci stylu. (smích)

Info

Další vážnější otázky i pádné odpovědi čtěte v rozhovoru pro magazín Full Moon #85.

Five Seconds to Leave
bandcamp kapely

foto © Anna Baštýřová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články