Články / Recenze

Folkové melodrama kapely Emozpěv

Folkové melodrama kapely Emozpěv

Milan Bátor | Články / Recenze | 30.08.2017

OHODNOŤTE DESKU

Akustické duo Emozpěv skládá písně plné ponuré melancholie, zklamání, ale i touhy tříbit své myšlenky a nepoddat se marnosti. Devět písní, které ji tvoří, si jsou podobné jako vejce vejci.

Písně kytaristy Ondřeje Vratislava Vyšehradského a basáka Martina Drahoňovského fungují v hudební rovině jen částečně. Zpěv Vyšehradského připomíná Jaromíra Švejdíka i Milana Cajse, což je spíše pochvala. Má příjemnou, charismatickou barvu hlasu, potíž je v tom, že zpívá – kromě jediné výjimky – vše naprosto stejně.


Hebké bolesti jsou druhou studiovou nahrávkou, která vznikala tentokrát pod producentským dohledem Borise Carloffa. Ovlivnil zvuk, který měl album povznést nad klidnou hladinu ospalého folku, přesto zní většina písní melodicky i rytmem podobně. To sice vyvolává nenucený dojem, současně po chvíli jeden neví, ve které písni se právě nachází. Songy začínají splývat, aranže jsou ospale neprudérní a o nějaké energii nemůže být řeč.

Po textové stránce (výhradním autorem Vyšehradský) to slušně rozbalí, ale ve výsledku se zamotají do frází a rozmělní se v banalitách. Většina písní se vynořuje z ticha a snaží se podat nástin podobných příběhů a situací. Řada z nich však má vratkou kostru. Osobní prožitky vztahů kolabují na přehnané melancholii i občasné sebestřednosti Vyšehradského, který v textové rovině nedává druhé polovičce šanci, natož prostor k vyjádření.

Hebké bolesti nepotvrdily to, co si předsevzaly. Oxymóron se zadrhnul, jak textově, tak hudebně. Mělo jich být hmatatelně víc. Bolestí i hebkého.

Info

Emozpěv – Hebké bolesti (Tranzistor, 2016)
www.emozpev.bandcamp.com/album/hebk-bolesti

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace