Michal Smrčina | Články / Recenze | 30.09.2018
Texty technických publikací jsou obvykle určeny úzké skupině poučených čtenářů, kteří ví, o čem je řeč, a k popisovanému mají jakýsi vztah. Když tedy skupina lokálních patriotů, košická kulturní fronta zvaná Východné pobrežie, přišla s nápadem crowdfundovat knihu o postindustriálním dědictví opomíjeného slovenského gemerského regionu, byl lehký údiv na místě. Kniha ale překračuje formát „grafikonu” (obvykle grafická podoba jízdního řádu), i když se tak jmenuje, a zdaleka necílí jen na šotouše (člověk, který má silnou zálibu v železniční, případně i jiné veřejné dopravě, pozn. ed.). Už první prolistování ukazuje formální zpracování nezvyklé u tohoto typu knih – grafika, vazba i civilní, a přitom sugestivní fotografie.
Gemer je kraj svébytný i izolovaný, ležící ve středovýchodním Slovensku. Grafikon se zaměřuje na příběhy tří železničních tratí (165, 166, 167), které ho protkávají a jejichž provoz byl nedávno ukončen. Mohlo by se jednat jen o techno-fetišizující popisy industriálu, architektury, geografie, historie, namísto toho má struktura knihy dynamiku a encyklopedické pasáže oživuje opakujícími se dotazy k lokálním obyvatelům. Sleduje nádraží, stanice, zastávky i řeky – ne jen jako objekty, ale jako místa. Pohledem místních ukazuje, že ačkoli funkce nádraží zůstávala stejná, společenská role se proměňovala – od místa setkávání celé vesnice, hostící ceremonie příjezdů a odjezdů, přes zašívárnu dospívajících a svět, v němž se mohli nerušeně oddávat neřestem, po proměnu v soukromé domky se zahrádkou u trati či prostě ruiny. Autoři se ke specifickému geniu loci dostávají právě skrze rekonstrukci vzpomínek místních a jejich postřehy – kdo jiný je povolanější o tomto rozprávět a ukazovat podstatu prostor, které by jinak zmizely bez povšimnutí? Vrstvy osobních vzpomínek, reflexe toho, co bylo, vyhlídky na to, co by mohlo být. Vtip i každodenní postřehy. “Miesto gastro prevádzky navštívite radšej potraviny, miesto kaviarne radšej automat na kávu. Napriek tomu, ak vás fascinujú ruiny, technické pamiatky a rurálny svet par excellence, niet lepšieho výberu.”
Nejde o zbytečnou idealizaci, promluvy jsou věcné, i když s nostalgickou polevou. Zmíněné tři trati jsou spjaty jak s historií Gemeru, tak s jeho nerostným bohatstvím. Jeho těžba za sebou zanechala doly, fabriky a infrastrukturu, ale také příznačné magnezitové „měsíční krajiny” kontrastující s okolní divokou přírodou. Putujeme skrze opuštěné tunely a viadukty napříč, z vesnice do vesnice.
Publikace chce nejen dokumentovat, ale také Gemer vrátit zpět na mapu (formou rekontextualizovaného grafikonu doslova) a ukázat, že nedávná industriální historie se dá uchopit informačně uceleně, a přitom poutavě. Katalog, dokument, životopis krajiny a lidí. Uhlově černé desky knihy, měkké světlo fotek, ostré úsečky půdorysů a vzpomínky na proštíplé vlakové lístky z hnědého kartonu z minulosti. Encyklopedičnost technických exkurzů byla jen záminkou ke vzniku bibliofilského díla.
Danka Bodnárová, Mišo Hudák, Slavo Stankovič – Gemer je vesmír – Grafikon 165, 166, 167 (Východné pobřežie, 2018)
web nakladatelství
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.
Veronika Tichá 25.01.2024
Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.
Jaroslav Myšák 23.01.2024
Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.
Eva Karpilovská 19.01.2024
Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.
Veronika Vagačová 16.01.2024
V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.
Mária Karľaková 28.12.2023
Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.