Martin Řezníček | Články / Reporty | 02.07.2017
Druhý den festivalu v Hradci nad Moravicí byl co do počtu koncertů mnohem bohatší než ten první (více než dvojnásobně), neboť program začínal hned po obědě a na nádvoří zámku se taky otevřela Full Moon Zone. Oproti prvnímu dni byl mnohem více zastoupen ženský element.
Jeho první zástupkyní byla Mucha a kapela. Při jejich koncertech obvykle matky nadšeným dětem zacpávají uši, zatímco samy přitakávají kousavým textům, a muži se baví, poznávajíce se coby antihrdinové písní zpěvačky Nikoly Muchové, která by svým sprostovtipem snadno strčila do kapsy pražského hejska Kaifosze. Vulgarismy jsou ale v jejím podáním dobrým prostředkem, jak vyjádřit, že „holky těžší to maj“. Kapela nebyla jen zábavnou vložkou na line-upu festivalu a kromě lyrické smršti nabídla i skvěle šlapající rytmiku.
Éterický indie pop následujích Ille postavený na souhře tiché eletroniky, kytar a jemného vokálu Olgy Königové byl dokonalým protikladem předcházejícího vystoupení. Ženskou alianci pak doplnili ještě vtipálci Jananas a Katarzia, která se kryla s jedním z mála zajímavých objevů Open scény, indie kapelou Break Falls pyšnící se velmi nadanou mladou zpěvačkou Alžbetou Brothánkovou.
fotogalerie z festivalu najdete tady i tu
Vrcholem akce byl první koncert nové české „superkapely“ Zvíře jménem Podzim, podle níž pořadatelé pojmenovali i víno objednané speciálně pro festival. Kapela je dalším z mnoha projektů Jakuba Königa (Obří broskev, Kittchen) a mimo něj pojala dalších cca deset členů, mezi nimiž jsou Tomáš Neuwerth na bicí, Terezie Kovalová na violoncello, Marie Kieslowski na klávesy, zpěvačka Marie Puttnerová a další. Zvíře jménem Podzim chce být hitovější než Kittchen – a hlavně díky refrénům se mu to daří, sloky přesto působí stále jako hudba z jiného světa, za což mohou zejména vokály a Königovo zvláštní frázování, při němž člověk přestává vnímat, kde se nachází doby a kde končí takt. Pomalé tempo písní a dlouhé tóny kytar a smyčců pak často působí až hypnoticky, dochází ale i na momenty dojetí a vytržení pod tíhou intenzivního zvuku. Jako červená nit se celým koncertem táhne postava zvířete jménem Podzim, které se objevuje snad v polovině písní a vtěluje do sebe všechny strachy a bolesti.
Návštěvnost festivalu se prý rok co rok zdvojnásobuje, což by při letošní návštěvě kolem patnácti set lidí znamenalo, že by se za rok mohl rozrůst už na docela velký festival. Jestli by to pro něj bylo dobře, nebo by tím spíš utrpěl, ale zůstane otázkou až do příštího ročníku.
Hradecký Slunovrat
1. 7. 2017, zámek, Hradec nad Moravicí
foto © vrbaak
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.
Akana 24.03.2024
Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.
Michal Mikuláš 20.03.2024
Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...
David Čajčík 20.03.2024
Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.
Michal Smrčina 17.03.2024
Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.
Kryštof Kočtář 15.03.2024
Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.
Tomáš Jančík 13.03.2024
Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?
Julia Pátá 12.03.2024
Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.
Jan Starý 11.03.2024
Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.