Mišo Hudák | Články / Sloupky/Blogy | 01.02.2016
Na koncerty prišlo viac čají ako šrácov, to je takmer najviac potešujúca správa uplynulého predĺženého víkendu, ktorý sme s malými zachádzkami a výpadmi strávili medzi Náměstím Míru a Reštauráciou Olše.
Sonda do hlbín českých duší priniesla niekoľko závažných návrhov na témy sociologických dizertačných prác: "Mentálna mapa odtieňov pejoratív v českých mestách s presnosťou na 10 metrov", "Dôsledky globálneho otepľovania na užívanie krátkych nohavíc u nebežcov a nešportovcov v uliciach Žižkova a Kráľovských Vinohradov v mesiaci január" alebo "Dôvody lokálnej koncentrácie slovenských a amerických turistov výhradne v jednom až dvoch interiéroch veľkomiest".
Najlepšia správa posledných 8, alebo 12, alebo koľko to bolo dní, je Tosperove pochopenie konceptu reality. Malý michiganský chlapec sa zmenil na dospelého zodpovedného muža a takých dobrých správ nikdy nie je dosť, najmä keď viete, aké rôzne systémy uvažovania a plynutia času v Michigane používajú. Som dojatý a hrdý zároveň! Dojímavý je príbeh aj ostatných chlapcov, ale samozrejme z úplne iných dôvodov.
Zodpovedne môžem prehlásiť, že koncert v Basemente bol punčový koláč, Ježiš Kristus, láska, out of body experience, motýle v bruchu, prvý nádych po opustení represívnej inštitúcie, domov, Vežet, plávanie v mori, plač od šťastia, jarný deň aj utretie sa do voňavého uteráka. Drahí a nádherní priatelia mnohých jazykov a pôvodov, ktorí si Prahu zvolili za svoj domov, spoločne vyzývali Pajkyho, aby si dal dole tričko, ale ten odolal. Chvíľu som mal pocit, že tento malý kúsok sveta nemusí byť nevyhnutne Kokotsko, ale keď som sa ráno viezol v stotridsaťpäťke, tak som sa po dvoch zastávkach musel vrátiť k štandardnej forme prítomnosti.
Dotýkam sa nohami pobrežia, pritiahol som so sebou Slnko na oceľovom lane, ktoré odliali rodičia cez obedné prestávky v železiarňach a darovali mi ho v deň dosiahnutia dospelosti. Tosper ostal doma, ale Slavo a Stano a Boris a Pajky sa vezú v dodávke, verím, že sa od rána dostali aspoň po Olšanské hřbitovy.
Jelly Belly tour:
26.1 Olomouc, Ponorka (w/ Nachttante)
27.1 Plzeň, Pod Lampou (w/Pretty Old Sound w/In Basement)
28.1 Kladno, Auto Da Fé (w/Pretty Old Sound)
29.1 Hradec Králové, Pilňáčková továrna (w/The Czech Psychedelic Society)
30.1 Cheb, Jazz Rock Café (w/ Nik w/Girl Therapy)
31.1 Praha, Basement (w/ Prodavač)
25.2 Žilina, Stanica (/w Blind Butcher)
26.2 Kopřivnice, Mandala (/w Dirty Picnic)
27.2 Trenčín, Lúč
28.2 Pardubice, Dub
Michal Pařízek 05.04.2024
O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…
Zuzana Valešová 30.03.2024
Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.
Michal Pařízek 12.01.2024
Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?