Veronika Wohlrabová | Články / Reporty | 28.11.2017
Šumění vody, zpěv ptáků, vyrázné perkuse a bicí, něžné housle, piano a elektronika. Po téměř dvou letech dorazil do pražského Lucerna Music Baru instrumentální ansámbl Hidden Orchestra.
S mírným zpožděním vystoupila namísto předkapely sólově skladatelka/pianistka a houslistka Poppy Ackroyd. Jejímu minimalistickému vystoupení za křídlem klavíru v podobě dvacetiminutového setu dominoval před dvěma týdny vydaný singl Trains z poslední desky Sketches. Ackroyd při hře na klavír doprovázely promítané animace – podobně jako její skladby sice abstraktní, ale dokreslující téma skladby. Technický zádrhel nastal u písně Feathers, kde se animace zastavila. Kdo by si ale chyby všiml, kdyby na ni neupozornila sama Ackroyd? Dodala, že je to velká škoda a že doporučuje, aby diváci navštívili její vystoupení znovu. Nakonec... proč ne?
Po kratičké pauze už nastoupil i zbytek "orchestru". Pražský koncert, součást letošní tour nesoucí název nejnovějšího alba Dawn Chorus, předznamenával setlist složený právě z něj a remixů. Ovšem hned druhým trackem Dust s nezaměnitelnými dramatickými houslovými prvky z debutu Night Walks potěšil i skalní fanoušky a dal příslib starších skladeb. Z prvních alb pak zazněla mimojiné Antiphone či 5 Steps, na které se při nahrávání ve studiu podílelo i české uskupení Clarinet Factory.
Večeru však dominovaly skladby z aktuálního Down Chorus. Hudbu vkusně doprovázela projekce naživo snímaných videí či krátké videosekvence podtrhující přírodní prvky, které jsou výraznější než kdy dřív. Představitelem těchto kompozic je Wingbeats, během koncertu obohacena o černobílé videozáběry z Islandu. Živě, jako pátý člen orchestru, se o vizualizace přímo na pódiu staral Tom Lumen. Vrcholem vystoupení byla rázná Serpentine, kde se mohli naplno předvést oba naproti sobě sedící bubeníci – Jamie Graham a Tim Lane. Ti sváděli během těch pár minut lítý boj bez vítěze.
Jakkoliv vystoupení Hidden Orchestra může působit na první pohled jako jam session s fanoušky, bylo patrné jak se každý člen soustředí na to, co hrají ostatní. Vzadu za zmíněnou trojčlenkou stál nenápadný dirigent ovládající elektroniku a basu Joe Acheson. Ten během večera nejednou zmínil koncertní klišé, totiž jak rádi hrají v Praze – po téměř dvouhodinovém fantastickém vystoupení mu to celý sál snad i uvěřil.
Hidden Orchestra (uk)
26. 11. 2017 Lucerna Music Bar, Praha
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.