Veronika Miksová | Články / Reporty | 18.12.2015
Jak dobrý může být večírek, který skrývá nepřiznané rande a předehru k rozchodu, co vám jen stěží projde? Svobodná volba je iluze pro bezcitné. A jinak? Jinak Edita a Lukáš pořádali po jisté odmlce letos poslední ze svých bytových dýchánků pod taktovkou Bez bot. Tentokrát pozvali osobitého irského folkového písničkáře Rhoba Cunninghama, který vypadá, že neumí do pěti počítat, ale zároveň si libuje v předsmrtných esejích Bertranda Russella (Wait Until the Sun Grows Cold). Zhruba před týdnem dokončil Cunningham v Paříži své zatím poslední album Where You Call Home, které by vás nemělo zajímat jen proto, že jeho koupí přispějete na vánoční dárek pro jeho neteř a synovce. Pokud máte rádi Damiena Rice nebo Glena Hansarda, vězte, že se inspirují možná právě zde.
Večer byl fatální, polévka na nás zase nezbyla, přestože jsme dorazili až moc brzy, přinesli ceněný vzorek cukroví a připalovali cigaretu téměř bezdomovci (bránil se), co nás na ulici žádal o přesdržku. Vůbec to nevadilo. A Rhob Cunningham? Milý kluk od vedle s hláskem tenčím než konipásek svíral v hrsti srdce mladičkých romantiků a romantiček hltajících každý tón. Kdo by se nechtěl zasnít pod jmelím za svitu žároviček? Jen pohleďte! Nechtěla bych mluvit o originalitě, spíš pasují slova jako křehkost, okouzlující melodičnost a zajímavé texty. To vše v přátelské, intimní, místy tklivé atmosféře. An Eachtra Tosaigh zpívaná v irské gaelštině nakonec přikovala i domnělé cyniky.
Pouze zatracení rozvedenci vykřikovali ironické poznámky, rozlévali víno v pruzích a hledali štěstí na zakázaných územích, na místech, kde pravdivá odpověď na otázku, kolikrát lze v mezeře mezi postelemi ztratit gumičku do vlasů působí nadbytečně. Na život inspirovaný láskou a provázený znalostí (B. Russell).
Rhob Cunningham (irl)
15. 12. 2015, U Edity doma v Holešovicích, Praha
foto © Edita Kubištová
Marek Hadrbolec 25.04.2024
Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.