Články

Ji.hlavou #2

Ji.hlavou #2

Jakub Koumar | Články | 26.10.2013

Druhý den Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů odstartoval veškerý doprovodný program, kam se řadí divadlo, hudba, výstavy, autorská čtení a další. Specialitkou toho letošního je volební sekce. Volby vůbec přišly festivalu skoro na objednávku, společenská událost propojená s aktivním jednáním i příjmem informací v Respect Café žije atmosférou angažovanosti.

Výběr filmů nebyl přímo odzbrojující. Dokument Jana Gogoly o práci Kateřiny Šedé proto vyčníval jako kostel v Bedřichovicích, přesně tam se naše umělkyně, jejíž kariéra nabírá hvězdnou dráhu, rozhodla rozhýbat život. Film navazuje na tradici české hravosti v dokumentární tvorbě a snad nevyčerpatelných témat našich filmařů. Dalším ne úplně nepřehlédnutelným bodem programu byla součást Inspiračního fóra věnovaná Artemiji Troickému, asi prvnímu ruskému diskžokejovi v dějinách sovětské a ruské populární hudby. Výživnější přednášku o historii rockové hudby z dob totality si můžete jen těžko představit, až bylo na škodu, že Filip Remunda, moderátor diskuze, tlačil Artemije spíš k aktuálnímu dění. Vzhledem k festivalovému zařazení mu to ale nelze vyčítat.

Nejvíce rozvířil vzduch experimentální filmař Craig Baldwin – na scéně jihlavského Diodu byl uveden jeho napůl legendární a napůl kultovní film Sonic Outlaws. Brutální tempo video koláže o právních podstatách a kreativitě „zlodějského umění“ umocnil sám autor v následné diskuzi, při které by se jeho entuziasmus dal stáčet do lahví. Odejít do Soulu na začátek hudebního programu by proto bylo skoro kacířství.

Křížení jednotlivých programových položek je problém každý rok, letos obzvlášť. Ale patří k festivalovému cvrkotu, který už začíná nabírat na obrátkách a kolem festivalových míst, jichž je snad čím dál více, se vytvářejí hloučky a město začíná pulzovat životem, což je pro některé místní pohled opravdu blažený.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Kam na rajz s Michalem Berezňákem (Sharpe)

redakce 16.04.2024

Jarní Sharpe, chorvatský INmusic festival, Taylor Swift v Londýně. Na jaké akce nás pozve vášnivý koncertní a festivalový manažer?

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Historky otců zakladatelů budou těžko hledat čtenáře (Neviditelné řemeslo)

Martin Šinkovský 14.04.2024

I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Vstupní prohlídka: Marcel Gidote’s Holy Crab

redakce 10.04.2024

Loni se jim toho povedlo hodně: v březnu vydali album Farm Alarm, pak dva singly, první evropskou tour a k tomu vydávají soundtrack k počítačové hře.

Marko Damian a úpadok menom Skeeter

Matej Žofčín 09.04.2024

Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace