Články / Sloupky/Blogy

Ji.hlavská věčnost 4 (MFDF 2015)

Ji.hlavská věčnost 4 (MFDF 2015)

Jakub Koumar | Články / Sloupky/Blogy | 31.10.2015

Čtvrtý den nabídl skoro až absurdně kvalitní filmový program, takže vybrat si třeba hned z pěti křížících se položek bylo krvavě kruté. Sázka na sál v DKO se vyplatila hlavně u krásného kraťasu Za obzorem Marãa. Surrealistické záběry z vesnice v krajině, kde je život na hraně přežití byly napínavé a nešlo od nich odtrhnout oči. Následující Ikarus o "šamanském" životě bývalého vojáka volil poklidné sledování rituálů exmilitanta, který si vybral život v džungli. Film mapuje moderní fenomén hledání sebe sama, očisty, smyslu, svobody u přírodních mohykánů. Ve skutečnosti spíš ale zobrazoval pouze fakt, že sjíždět se celý den v pralese s nahejma buchtama je vlastně super job. OK, ale na to jsem nemusel chodit do kina, i když vizuálně šlo o zdařilý kousek. Třetí Algoritmus se pral sám se sebou, než vyšlo najevo, že monolog o snaze převést vše do verifikovatelných hodnot je ve skutečnosti kritikou této snahy.


V dalším bloku Fascinace zazářil nový film loňské hvězdy MFDF Petera Tscherkasskyho The Exquisite Corpus. Další mistrovská koláž rakouského experimentátora a stěžejního autora rakouské avantgardy ukázala nevšedně explicitní sexualitu z erotických filmů 60. až 80. let. Sál naplnila jiskřivá atmosféra a nebohý, sotva dvanáctiletý mladík na vedlejší sedačce tak musel strávit dvacet minut pod mikinou.

Jedním z hlavních snímků dne byl společný projekt Martina Ryšavého, Jana Procházky a Pavla Kopeckého - Na vodě. Nevšední vodácký zážitek na pouti skrze betonová koryta a tovární roury podkrušnohoří se prolíná s divokými filozofickými úvahami o buddhismu, kráse zkázy a ženských genitáliích. Na Martina Ryšavého je to naprosto nevšední snímek plný zvláštních setkání a královsky vycizelované koncepce a já věřím, že jsem viděl český dokument roku.


Domácí festival je kategorie projekcí v jihlavských bytech a letos se rozrostl i o domácí koncerty. Nevím, proč mě napadlo navštívit zrovna Děti mezi reprákama, protože Post-hudba mi nikdy k srdci nepřirostla, o to větší překvapení jsem zažil. Dominik Zezula bez doprovodu jen s kytarou mě přesvědčil, že jeho hudba není nedospělé ubrečínství a tváří v tvář divákům v malém pokoji se postupně ztrácel sám v sobě. Takhle se dělají koncerty!

A na závěr opět Soul, kde nejdřív vystoupil extravagantní písničkář Erik Sikora, což je ve skutečnosti i výtvarník, který se už letos prezentoval. Účastnil se výstavy v Oblastní galerii Vysočiny s filmem Plavajúce kamene, které si určitě na youtube pusťte. Jeho hudba je recesivní a neumělecky sympatická a publikum ho přijalo skvěle. Fantasticky však reagovalo na společný project Petra Marka a Květů, kteří společně oživují Markovy staré písně. Králíček, jak si tehdy Marek říkal, rozproudil krev nejen fanouškům, celý výstup si evidentně užívali i jeho spoluhráči a došlo i na etnickou vložku. Jejich pop-folk-rock měl v Ji.hlavě obrovský úspěch.

Info

19. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
27. 10. – 1. 11. 2015, Jihlava
www.dokument-festival.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #126: „Ono se to k tobě blíží“

Michal Pařízek 22.03.2024

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.

Preview: Jeden svět 2024

Ondra Helar 19.03.2024

Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.

Šejkr #125: Jako v křesle

Michal Pařízek 08.03.2024

Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.

Šejkr #123: To podstatné již…

Michal Pařízek 09.02.2024

Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...

Šejkr #122: „El color de los días“

Michal Pařízek 26.01.2024

„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.

Šejkr #121: Nanovo

Michal Pařízek 12.01.2024

Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 04.01.2024

Výsledky nejsou nic menšího než vzrušující. Redakční hlasování o nejlepší nahrávku roku 2023 ovládli...

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 03.01.2024

Jedno údolí je magické i skličující, to druhé syrové a vznětlivé jako troudná sojka, neukojitelný hněv.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace