Články / Reporty

Jsou B4 ve skutečnosti Oneida?

Jsou B4 ve skutečnosti Oneida?

Zelenej | Články / Reporty | 21.03.2013

Od poslední návštěvy (Creepy Teepee 2009) dokončila Oneida triptych Thank Your Parents a přišla s novinkou A List of the Burning Mountains, instrumentálním noisovým albem. Aktuální turné jedou k patnácti letům existence kapely. A B4, ačkoliv jsou jen o rok mladší, zůstávají širší veřejnosti téměř neznámí (viz zmatené dotazy v publiku po jejich setu). S novým albem Lux Oxid se prý přestanou schovávat a vyrazí fanouškům naproti, hudebně i fyzicky (rozuměj koncerty). Dvanáct tracků je směsicí noisu, rocku, diska, generovaných ďábelských hlasů a všeho, co vás napadne. K Oneidě pěkná volba.

Underground klub Chapeau Rouge se pomalu naplnil, k mé smůle spoustou vysokých lidí, a za chvíli bylo možné prožít tlačenku v praxi. B4 na sebe sice nechali čekat, ale budiž jim odpuštěno díky výkonu, který předvedli. Dlouhé instrumentálky se ne každému živě povedou a když čtyři lidi dokážou na několik desítek minut relativně monotónní hudbou udržet pozornost celého klubu, které je nejspíš nezná – pánové, kdo z vás na to má. Jak rychle přišli, tak se zase loučí, hotovo, odškrtnuto, jsme připravení na brooklynský.

Slabší vlna potlesku, na pódiu stojí kytarista Hanoi Jane a přeje s rukou na hrudi nějakému oslavenci pod sebou. Dojmy. První dojmy z Oneidy – nejnormálnější chlápci v celém Chapeau ten večer. To, že se skoro celá pětice už patnáct let schází po práci a experimentuje s hudbou, má moje sympatie. Jak sám Bobby Matador v rozhovoru> pro Full Moon řekl: ,,Oneida je pět komplikovaných, ale oddaných lidí, a naše životy mimo kapelu nás stojí hodně dřiny. Přesto vždycky plánuju další turné, další vystoupení, další desku...“

Oneida okamžitě rozhýbe dav. Hrají písně ze starších alb, Summerland z EP Nice./Splittin’ Peaches proložená novinkou List of the Burning Mountains. Když přijde na řadu nový materiál, jde do tuhého. Samozřejmě je intenzivnější než na desce, chvílemi je rezonance vytažená do takových výšek, že se uklidňuju tím, že Ben Frost mě taky nezabil. To pomáhá. Hanoi Jane znovu párkrát popřeje k narozeninám. Přichází perla večera, Sheets Of Easter z Each One Teach One: ,,You've got to look into the LIGHT LIGHT LIGHT....“

Přijímám sázky, jestli se po tomhle Oneida skácí únavou. Neskáceli. Reakce v publiku jsou zábavné, občas se někdo snaží tancovat, ale záhy to vzdává. Moje reakce není o moc lepší, protože když patnáct minut posloucháte kytarový noise a všichni na pódiu sborově a bez přestání zpívají ,,light light light“, připadá vám psychedelická i prázdná sklenice od piva. Dutému výrazu se těžko ubráníte.

Po hodinovém koncertě za spokojeného potlesku pětice odchází, aby se vrátila a zahrála encore: ,,I guess you want one more? Ok this one is 25 minutes long,“ vtipkuje/děsí Hanoi. ,,We are celebrating our 15 years anniversary, so... this one is old, [it is] from our second? or third album?“ obrátí se Hanoi pro pomoc k „frontmanovi“ Bobbymu. ,,Are you looking at me?“

Já to teda rozseknu, Doin’ Buisness In Japan je ze třetího alba a znamená energické zakončení obzvlášť vhodné k oslavě výročí. Head bangeři v publiku si naposledy zahází hlavou a je konec. Chapeau Rouge opouštím s pocitem, že se něco stalo. A to je dobré.

(Jen jedinou výhradu si neodpustím, wtf směřuje k osvětlovači – proč vždycky v klubech blikaj lidem do ksichtu??!)

Info

Oneida (usa) + B4
19. 3. 2013, Chapeau Rouge, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace