Články / Recenze

Kafe v lese s Billy Barmanem. Naozaj?

Kafe v lese s Billy Barmanem. Naozaj?

Martin Řezníček | Články / Recenze | 01.04.2016

Slovenští indie rockeři Billy Barman jsou silnou koncertní kapelou a poté, co učarovali domácímu publiku, se pomalu dostávají i do povědomí českých posluchačů. To se potvrdilo i v Café V lese, kam dorazilo na dvě stě lidí, i když nadpoloviční většinu návštěvníků tvořili v Praze žijící Slováci.

Koncert začal se zpožděním kvůli problémům na dálnici. Kapela neměla tolik času na přípravu, což bylo znát na nejistém nástupu provázeném technickými problémy a špatně zřetelným zpěvem. Zvuk se během úvodní písně ale usadil a na konci večera se už mnozí podivovali nad tak kvalitním ozvučení sklepního klubu.

Kapela vybrala nejúspěšnější písně z dosavadních dvou alb Noční Jazdci (2010) a Modrý Jazyk (2013). Jednoduché popové nápěvy (Traja), emocemi nabité Mama nebo Mladým chýbá vojna (čerstvý singl roku 2015 Radio_Head Awards), skočná Cigánská, elektropopový Orbit i punkrockově laděný Introvert strhly fanoušky ke zpěvu, kterým provázeli kapelu od začátku až do konce. Po jedenácti koktejlech se chtěli Billy Barman rozloučit, diváci se ovšem dožadovali přídavku – zatím nezazněla balada Vrkoče ani Strmá voda. Frontman Juraj Podmanický tu první vytáhl ze šejkru, ale v rozjařené atmosféře komorní skladba moc nevynikla. Když jako druhý přídavek zazněla Strmá voda, nechali spokojení fanoušci kapelu odejít.

Podmanický celý večer prokládal vtípky, sliboval setkání na baru, rozdával úsměvy a působil velmi přátelsky. Zpěvu nebylo co vytknout, snad kromě neustálého „Ooooo“ v první půli setu, zbytek skupiny podával jistý výkon, i když kromě kytaristy Jozefa Vrabela nevystupoval z frontmanova stínu. Všechny songy, a je to slyšet hlavně na desce Modrý jazyk, mají Barmani zvukově i textařsky vychytané: zvuk je svěží, nevtíravě působivý, písně si žijí vlastním životem a kapela je nemusí do posluchačů tlačit silou. Díky tomu dobře fungují i naživo a snesou srovnání např. s našimi Tata Bojs, kteří svou hudbu servírují se stejnou grácií, i když jsou žánrově jinde.

To, že fanoušci nechali kapelu odejít po Strmé vodě, nebyla tak úplně pravda. Dav už se sice pomalu rozcházel a utichal, ale po chvíli se opět strhl povyk a Billy Barman ještě jednou nastoupili, aby odehráli Fuck Forever od BabyShambles. Originální „barmanské“ songy tím nepředčili, takže konec vyzněl trochu do prázdna, ale koncert to nezabilo. Podmanický a spol. si posluchače umí podmanit a souznění mezi fanoušky a kapelou je na koncertech Billy Barman mimořádně přitažlivé.

Info

Billy Barman (sk)
29. 3. 2016, Café V lese, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace