PLAYER FM

Články / Reporty

Reporty

Kapitánu Demovi došel dech (a lidem v Roxy taky)

Kapitánu Demovi došel dech (a lidem v Roxy taky)

|

Když vás nedostatek vzduchu přiměje lapat po dechu hned po příchodu do klubu, je něco špatně. Mizerný zvuk, tlačenice, zahulenost - to všechno se dá na koncertu přežít, kyslíkový deficit je ale jasný dealbreaker. Tenhle pak překonal leccos, co jsem v Roxy zažil, dokonce i legendární koncert Franz Ferdinand v létě 2004, o jehož nelidských podmínkách psali i v britském Kvéčku.

Přitom to mohl být celkem fajn večer. V paměti mi zůstává předloňské vánoční vystoupení Kapitána Dema, které mělo všechny atributy skvělého koncertu. Jiří Burian a jeho crew se překonávala jak při vymýšlení pódiové prezentace, tak i při samotné realizaci celé show, která svou výpravností nemá v našich končinách obdoby.

“Málokdo jde u nás v dotahování nehudebních složek živých vystoupení tak daleko jako právě Burian ve své kapitánské inkarnaci,” psal jsem tehdy. Platí to i dnes, jenom se z toho všeho nějak vytratila někdejší čerstvost a neokoukanost. Burian a spol. sice obměnili kulisy, jinak ale v Roxy předvedli prakticky totéž.

To by až tak nevadilo, kdyby se mohli opřít o kvalitní hudební materiál. Ten na letošní desce Bez klobouku boss je ale o několik tříd horší než skladby z předchozího alba Okamžitě odejdi do svého pokoje a vrať se, až budeš normální. Na něm se Burianovi povedlo ideálně vyvážit hru s personou fiktivního miliardáře Dema s hudebně a textově zajímavým, různorodým obsahem.

fotogalerie z koncertu tady

Bez klobouku boss je oproti tomu kolekcí jednorozměrných kvazihiphopových skladeb, jež nahrávají na smeč Burianovým odpůrcům. Tam, kde Okamžitě odejdi… udivovalo šíří témat, které v rámci nastavených limitů zpracovávalo, zůstává letošní novinka beznadějně uvězněna v gravitačním poli ega svého autora.

Říkám to nerad, protože Buriana stále považuju za zásadní postavu současné tuzemské pop music, album Bez klobouku boss mu ale ke cti příliš neslouží a totéž platí bohužel i o jeho křtu. Vše, co na něm bylo nové, bylo zoufale nenápadité (jako třeba úvodní scénka s předáváním cen Gramy, kdy ve všech kategoriích vyhrál - světe, div se - Kapitán Demo). Zbytek byl pouhý recyklát, fightclubovská kopie z kopie. Snad to příště půjde i s kyslíkem a nápady.

Info

Kapitán Demo
12. 4. 2017, Roxy, Praha

foto © Jan Rozsypal

Relevantní články

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Reporty

Bongzilla bez odéru?

Bongzilla bez odéru?

Michal Smrčina |
Hned úvodem vyjádřili podiv nad absencí příznačného marihuanového odéru – koncert byl nekuřácký. Přední řady však americké stonery nenechaly dlouho v nesnázích...
Vök, a hole in the ground

Vök, a hole in the ground

Denisa Píšová |
Jakkoliv Figure působí místy utahaně, naživo měla grády, kombinace živých nástrojů a elektroniky fungovala na výbornou, stejně tak ledový vokál Margrét Rán Magnúsdóttir.
Tradiční putovní joint Dune Rats

Tradiční putovní joint Dune Rats

Nikola Piálková |
Mezi písněmi se už tradičně exuje pivo z bot a nechává se kolovat obří putovní joint, přičemž se poguje téměř po celé ploše parketu. Když vzduch dosáhne tropického stupně...
Muzikální krev Dälek

Muzikální krev Dälek

Michal Smrčina |
Rapový kolos se rozjel, pokojíčkem otřásaly industriální podmazy doplněné o dystopické přednášky vedené v naléhavém, ale srozumitelném tónu. Will Brooks byl ve svém živlu.

xp recenze

Kayo Dot - Plastic House on Base of Sky 80% Kayo Dot - Plastic House on Base of Sky
The Julie Ruin - Hit Reset 80% The Julie Ruin - Hit Reset
Gold Panda - Good Luck and Do Your Best 80% Gold Panda - Good Luck and Do Your Best
Gojira - Magma 70% Gojira - Magma
Divokej Bill - Tsunami 50% Divokej Bill - Tsunami
Chinaski - Není nám do pláče (limitovaná edice) 70% Chinaski - Není nám do pláče (limitovaná edice)
Debbi - Break 90% Debbi - Break
At the Drive-In - In•ter a•li•a 70% At the Drive-In - In•ter a•li•a

Akce

mezi ploty (do 26/5)
na jednom břehu (do 27/5)
Vinylla Media (prubezny)
wolf lost (bez záruky)
beth hart (do 6/11)
colours 2017 (průběžně furt než bude nový)