Články / Recenze

Kde žijí jen kočky a na oknech jsou mříže... (Květy)

Kde žijí jen kočky a na oknech jsou mříže... (Květy)

Richard Kutěj | Články / Recenze | 05.08.2015

Vše je naprosto v pořádku. Ferrari je červené, noc černá, slunce do zlata a Květy už léta točí výborné desky. Miláček slunce nabízí přesně to, co dělá všechna ta dlouhá léta Květy Květy. Přivoň si a ucítíš. Parádní aranže, melodie, které takřka z každé skladby dělají hit, osobitý zpěv M. E. Kyšperského, jednoho z těch, kterého můžeme bez jakékoli nadsázky nazývat básníkem mezi českými textaři. Texty! Tolik korespondující s lehkou nostalgií, ale i skrytým vtipem a místy i jemným veselím v každé písni. Popisy osamělosti, smutku, podivínství, obyčejnosti, ty psychedelické pohledy do domu, kde žijí jen kočky a na oknech jsou mříže, aby nikdo jiný nemohl dovnitř…

My, hudební fanoušci, jsme občas divně ukňučený spolek. Stává se nám, že když léta oblíbená kapela najednou „uletí“ a začne hrát jinak, brečíme. A když naopak léta jede podle vlastního trademarku, začneme si pofňukávat, že by nebylo špatné zkusit to zas nějak jinak. Po prvním poslechu Miláčka slunce můžete mít druhý dojem. Když si desku ale poslechnete podruhé, přichází láska. A taky si všimnete dalších a dalších detailů, jak si kapela s písněmi vyhrála, kdy je tu lehce poškádlila až tanečními spodky, tu přidala triphopově barovou atmosféru, onde slyšíte krásně vygradovaný refrén, až se tají dech. Takže? Ferrari je červené, noc tmavá a Miláček slunce příjemně září a je další skvělou deskou, přesně takovou, na jaké jsme od Květů už léta zvyklí.

Info

Květy - Miláček slunce (Indies Scope, 2015)
www.kapelakvety.cz

Text vyšel v magazínu Full Moon #51-52.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace