Články / Reporty

Když teče krev: Chelsea Wolfe vs Russian Circles

Když teče krev: Chelsea Wolfe vs Russian Circles

Zdeněk Malinský | Články / Reporty | 16.10.2013

Před koncertem byly dohady, kdo komu bude předkapelou. Russian Circles jsou asi známější, a tak i z logistických důvodů bylo lepší a logičtější, když koncert začala Chelsea Wolfe.

Během hypnoticky opalizujícího vystoupení střídala dva mikrofony, elektrickou i akustickou kytaru (obě pochopitelně černé), skladby z aktuálního alba Pain Is Beauty prokládala staršími kousky. Líčením i nasvícením vyvolávala dojem, že i její oční bělma jsou černá, a kdyby jí z očí začala téct krev, ani by mě to nepřekvapilo. Ke konci setu na chvíli opustila pódium a nechala instrumentálně vyniknout kapelu, pak ještě společně zahráli dva kousky, aby přídavek zahájila sama s akustickou kytarou, a pak naposledy zahráli dohromady.

Po nedlouhé přestávce vynucené drobnou úpravou pódia nastoupili Russian Circles. Vzhledem k délce skladeb nebyl setlist příliš dlouhý, začali 309, plynule přešli na Harper Lewis, zazněl i Mládek a Deficit. Na konci setu přišla na pódium Chelsea Wolfe a společně spustili Memorial, první zpívanou skladbu Russian Circles. Po krátké “podkreslové” mezihře zahráli jako přídavek Youngblood a to bylo vše. Na nové desce trošku přitvrdili, ale ponechali si vlastní zvukovou i hudební tvář, zároveň jdou více do hloubky. Skladby jsou propracovanější, což předvedli i naživo, takže už ne post-rock, ale inteligentní instrumentální metal s prvky minimalismu.

Potěšila délka více než hodinových setů, pochválím i bohatý “stánek se suvenýry”, to už se dneska moc nevidí. Asi deset druhů triček, mikiny, odznaky, nášivky, plakáty a grafické listy a především nosiče: Memorial (oficiálně vyjde až 29. října) na CD i vinylu, starší tituly na kompaktu, podobně i Chelsea Wolfe. Nakupoval jsem.

Info

Russian Circles (usa) + Chelsea Wolfe (usa)
12. 10. 2013, MeetFactory, Praha

foto © Kryštof Havlice

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace