Články / Reporty

Kouzelnice Calvi

Kouzelnice Calvi

Pavla Slezáková | Články / Reporty | 08.03.2014

Českým (i přespolním) fanouškům se podruhé představila britská krasavice Anna Calvi, jejímž supportem byl pražský fantom Kittchen. Oproti hradeckému festivalu, kde si odbyla tuzemskou premiéru, se v Lucerně jednalo o komornější zážitek. Jaké pocity jste si mohli odnést?

Večer plný očekávání nakousl maskovaný Kittchen, který se svým iPhonem musel na nezasvěcené působit jako stand-up komik. Charakteristické maskování zhruba v půlce jednání doplnil o sametově rudé rty, na počest hlavní hvězdy večera. Zpočátku poněkud ironické vystoupení se diametrálně změnilo poté, co ho „políbila“ Anna. Volba Kittchena na rozpumpování davu se příliš neosvědčila, s koncem jeho setu už všichni nervózně přešlapovali a očekávali britskou spasitelku.

Slušně zaplněný Lucerna Music Bar tušil devadesátiminutový orgasmus emocí. V okamžiku, kdy se Anna ostýchavě ukázala ve světlech reflektorů, se strhl potlesk, který ten večer takřka neustal. S prvním hrábnutím do strun bylo jasné, že sál uslyší vyšperkanou muziku, kterou známe z výborných alb, o nesmělosti najednou nemohla být řeč. Anna sázela jedno kytarové sólo za druhým, talent z ní doslova stříkal a na pódiu se navzdory své výšce vzpínala jako lvice, pěvecky bezvadná. Za jejími zády a po bocích stála vytříbená doprovodná kapela, bez níž by byl koncert poloviční. Bicí, které byly z počátku slyšet až příliš, udávaly bezchybný rytmus. Pravou stranu ovládla Mally Harpaz, jež měla pod palcem kromě harmonia i pár dalších nástrojů, zatímco klávesák zároveň hlubším hlasem podbarvoval hlavní vokál. Ohromený dav se ladně pohupoval, ale k většímu vzepětí se až na pár okamžiků neměl, což bylo dáno i zádumčivou povahou skladeb. Vrcholů večera bylo hned několik, zazněly hitovky Eliza, Piece By Piece nebo Suddenly, z eponymního debutu nejvíce zapůsobily I’ll Be Your Man nebo Suzanne & I, došlo i na jednu novou skladbu. Set zakončila ikonická Jezebel s grandiózním finále.

Koncert, který většinu návštěvníků zanechal bez dechu, emocionálně nabité, se řadí ke koncertním bonbónkům začínajícího roku. Anna Calvi je nezaměnitelnou osobností britského art rocku, i když v Čechách je považována téměř za avantgardu.

Info

Anna Calvi (uk) + Kittchen
6. 3. 2014, Lucerna Music Bar, Praha

foto © Kryštof Havlice

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace