Jitka Žambochová | Články / Sloupky/Blogy | 13.06.2017
Karlín,
ulice nejblíže vítkovskému kopci
staveniště, prach, slunce,
hutná odpolední atmosféra,
Berlín.
Tohle místo, tahle čtvrť, víc než cokoli jiného v Praze, mi připomíná Berlín.
Ve vzduchu cítím napětí, svobodu,
slyším cizince,
Němce.
Forum Karlín, nečekaně zastrčené pod kopcem.
Stojíme v úzké řadě podél fasády,
lidi všeho druhu;
černě odění lidé,
dredař,
Drákula (?),
architekti;
s dlouhým vousem prochází člověk zodpovědný za urbanistickou budoucnost Prahy!
--- bortící se novostavby.
Stojíme v řadě
a občas zavane slabá vůně cigaret,
občas proletí nejapná česká poznámka –
je cítit napětí.
Odklízejí kovové zábrany
a to řinčení...
je jediná dnešní předkapela.
...
Přichází Blixa, napětí se stupňuje,
začíná zostra The Garden.
Výběr, a přesto tak různé věci, od totálně starých po ty nejnovější.
S hlubokou precizností,
s rebelií, která se od jejich mládí transformovala z tklivé improvizace do vycizelovaných promyšlených gest. A přesto je tam cítit pojítko, vyzrálost původního.
Díváš se, jak vznikají zvuky, jak se skládají, jak jsou často nepřesné a nahodilé, což jim dává patinu a opravdovost.
Šrot se sype,
kovové vlasy paličky se dotýkají točící se turbíny,
perkusák ovládající atypické nástroje pobíhá po pódiu v růžové košili, zahradnickém kloboučku a zářivých lesklých teniskách.
– to, jak jsou každý jiný!
A celé to spojuje Blixa,
jeho pomalu tlukoucí srdce,
jeho klasicky blyštivý oblek,
bosé nohy
a vřískot, deroucí se neuvěřitelně z úst v dlouhých vřískavých sólech – jako by v něm žil další tvor, který se dere ven a kterého vmžiku opět zkrotí jeho tichý hlas.
Dýchá z toho zralost a jistota – jistota, že klid a pomalost jsou extrémně silnými nástroji. A přesto že by to někdy vybízelo k ještě většímu gradování, drží to pod kontrolou a akcenty jsou o to víc elektrizující. Industriální tantra.
Blixa si rebelsky zapaluje cigaretu, kterou típne o mikrofon
a s pomalým bitím srdce z něj vyjde temné Silence is sexy. Zavře oči,
následuje nekonečné ticho, nehnutost, ticho, absolutní ticho!
Jaké ryzí ticho dokáže vytvořit sál plný lidí.
Dvě série přídavků; nášup toho nejlepšího, které by vystačilo na další tucty přídavků.
Tohle je davová hypnóza a meditace víc než cokoliv jiného.
Kult, který můžu zažít jen díky tomu krátkému průsečíku našich životů;
starý kult, který nevyhasíná.
Einstürzende Neubauten (de)
8. 6. 2017 Forum Karlín, Praha
foto © su
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.
Michal Pařízek 12.01.2024
Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?
redakce 04.01.2024
Výsledky nejsou nic menšího než vzrušující. Redakční hlasování o nejlepší nahrávku roku 2023 ovládli...
redakce 03.01.2024
Jedno údolí je magické i skličující, to druhé syrové a vznětlivé jako troudná sojka, neukojitelný hněv.