PLAYER FM

Články / Offtopic / Buď promo

Buď promo

Kreas: Žádné cíle nemáme

Kreas: Žádné cíle nemáme

|

Pod hlavičkou Kreas dělají Mára (Morkhimmel, Black Aspirin), Vojta (Lezok) a Aleš koncerty v Praze od roku 2012. Mára občas pomáhá Ondrovi z Hard Bones, a když může, přidá ruku v D-Beat Mafii. Na začátku dělali hlavně hardcore punk a power violence, ale hlavní myšlenka byla pořádat to, co je baví, a neomezovat se jedním žánrem. A baví je toho dost, takže za těch pár let dělali stoner rock, death metal, black metal, sludge, doom metal, grindcore a zmiňovaný power violence. Známější zářezy: Stoned Jesus, Egypt, Hooded Menace, Meth Drinker na jejich poslední tour, Cough, P.L.F, Abysmal Grief nebo Funebrarum. Do ničeho většího se nehrnou, i tak relativně často doplácí a nemyslí si, že by to bylo odfláknutou propagací z jejich strany. Koncerty dělají sami, bez sponzorů, v průměru jich je devět ročně.

Jaká je hudební scéna v Praze, děje se toho hodně, nebo málo?

MÁRA: Děje se toho tady strašně moc, člověk nemá šanci stíhat všechno, co by chtěl. Občas se kryjí i tři koncerty v jeden den, takže jako "konzument" si v Praze nemůže nikdo stěžovat. Horší je to pro promotéry a tím pádem i pro kapely. Logický výsledek toho, že se tu pořád něco děje, je, že lidi jsou občas líní chodit na koncerty a opravdu si vybírají, kam půjdou a jakou kapelu podpoří. Pro promotéra to znamená, že musí s tour managerem smlouvat garanci jak v tržnici. Takže už se mnohokrát stalo, že tu kapela prostě nezahrála, jelikož by to znamenalo dotovat koncert z vlastní kapsy. Nebo jsme se v případě Abysmal Grief hecli a pak nám zbyly oči pro pláč. S doom metalem je to tu špatný. Ten žánr máme moc rádi, ale lidi na to nechodí, velká jména nemá smysl zvát, je to dopředu prodělečná akce. Což by u pár stovek nevadilo, ale doplácet tisíce, investovat do toho hromadu energie a času nemá smysl. Další věc je, že pokud už se jedná o větší kapelu, která má tour managera, tak ten většinou požaduje stejné peníze jako např. v Německu nebo ve Švýcarsku. Momentálně jsme na tom tak, že pořádáme koncerty pro kámoše/kapely, co jsme dělali v minulosti a sedly nám po lidský stránce. Nebo to musí být něco, co nás opravdu nadchne - jako to letos dokázali Hymn z Norska nebo Krypts z Finska.

Nosí se mezi metalovými promotéry vzájemné kooperace? Pořádáte koncerty s nějakýma dalšíma partičkama?

MÁRA: Ano, je to celkem běžný jev, spřízněné party si navzájem pomáhají. Člověk ani nemusí být aktivní promotér, aby pomohl s koncertem. Často nám pomáhají kamarádi třeba s ubytováním nebo s jídlem pro kapely, nejčastěji spolupracujeme s Kanárem, který má D-Beat Mafii. Jako Kreas mu vděčíme za spoustu rad a zkušeností. Když dostaneme nabídku na dobrej death metal, tak zkoušíme kontaktovat Žlababu z Brutally Deceased, který má v této komunitě hodně známých. Benefit pro APLA jsme zase pořádali s PrasoPetrem, kterej zná na Žižkově každýho barovýho povaleče a zajistil tak super promo. Snažíme se to kombinovat tak, aby na koncert dorazil co největší počet návštěvníků.

V jakém nejzajímavějším prostoru jste dělali koncert a který vás láká do budoucna?

MÁRA: Jednou jsme udělali rychlou akci pod novým Trojským mostem. Hrály tam fastcore kapely, takže bylo za chvíli po všem. Jinak pořádáme koncerty na klasických místech, jako jsou Sedmička, Vopice a další. Delší dobu přemýšlím, že bych udělal festival na nějakém neotřelém místě, které by dalo muzice tu přidanou hodnotu, žánrově podobném třeba Heavy Days in Doomtown, jen více death metalu. Ideálně stará fabrika nebo jiná zajímavá lokalita. Bohužel jsem na to zatím nesehnal tým stejně zapálených a odhodlaných lidí.

Co chystáte na podzim?

21. září finské Krypts (fin) na Sedmičce, 13. října Holanďay Nuclear Devastation a Devoured Elysium v Barytonu a 4. listopadu Au Revoir ze Států s další hordou kapel v Underdogs´, kompletní seznam viz níže.


Jezdíš na koncerty mimo Prahu?

MÁRA: Užiju si dost s kapelou, ve které hraju. V Praze nedělám v podstatě nic jiného, než že jsem na zkoušce, na koncertě, který pořádám, hraju tam nebo jsem jen přišel podpořit. Kolega Vojta byl na Urfaust ve Vídni a Aleš v Hořepníku v hospodě. Všichni se chystáme na podzim do Písku na Thrash Nightmare. Písek je asi jediný město, kam se občas podíváme, jelikož tam máme kamarády, kteří často podporují naše akce. Občas vyrazíme do Německa na kapely, který se nám vyhýbají jako čert kříži. Eyehategod v Berlíně a Red Fang v Lipsku. Jinak jsme navštívili festivaly, jako jsou Roadburn, Heavy Days in Doomtown nebo Hell's Pleasure. Plánujeme výlet na Netherlands Deathfest, kterej už jsme úspěšně dvakrát nezvládli navštívit.

Roadburn, Heavy Days in Doomtown nebo Hell's Pleasure? To jsou docela odlišné festivaly...

MÁRA: Osobně jsem byl jen na Hell’s Pleasure a Heavy Days, v obou případech se jednalo o hec ze strany kamarádů z kapely Tower. Hell’s Pleasure mě bavil dost, ačkoliv areál byl příšerný. Placka, kde nebyla možnost se schovat před sluncem, které to do nás nemilosrdně pálilo po celý festival. Ale výborný mix kapel! Electric Wizard, Repulsion, Acid King, Cruciamentum, Vorum a další. Na festival byl limitovaný počet vstupenek, mám pocit, že kapacita byla osm set lidí, ale ruku bych za to nikam nedával. Heavy Days in Doomtown byl zážitek, fest se odehrával v Kodani, v DIY socialním centru Ungdomshuset, kde se hrálo na dvou podiích a v knihovně probíhala výstava plus akustické koncerty. Byl to bohužel poslední ročník, tehdy tam hrály kapely jako Acid Witch, Abysmal Grief, Hooded Menace, Bongzilla nebo Bell Witch. Koncept celého festivalu mi byl velice sympatický i díky veganskému fast foodu přímo v areálu. Zatím nejlepší fest, který jsem navštívil, a rád bych udělal podobný, pořadatel dělá tour managera kapelám a často ho vídám v Praze. Už jsem se s ním o tom bavil, ale moc sebedůvěry mi nedodal.

ALEŠ: Já byl v roce 2013 na Roadburnu. Kámoši o tomhle fesťáku mluvili jako o tom nejlepším, co jde v životě navštívit, a jelikož mě po kapse pálily přebytečný prachy a line-up byl totálně zabijáckej, řekl jsem si, že teda jo. Hned zkraje musím potvrdit, že tomu bylo přesně tak, jak jsem slyšel. 013 je naprosto geniální prostor na koncerty. Pro mě to byl první indoor festival, tak jsem měl rozporuplný očekávání, který ovšem okamžitě zmizelo. Je to klub, ve kterém je obrovská main stage a dvě menší - všechny s naprosto geniálním ozvučením. Doufám, že jednou se něčeho takovýho dočkáme i u nás. Organizačně jsem si nevšiml žádné chyby a ani nebyl čas nějakou hledat. Všechny kapely začínaly na čas a sety byly ukrutný, musím zmínit hlavně Electric Wizard, High on Fire (vystřihli dva sety - klasickej + přehráli komplet The Art of Self Defense), Uncle Acid and the Deadbeats (myslim, že to bylo čerstvě po vydání Blood Lust, ze kterýho se doteď úplně zesírám), Pallbearer, Moss a maníci z Cough, kterým jsme asi tejden předtím dělali koncert v Praze. Když jsi bydlel v ofiko kempu, ke klubu tě dovezl spešl festivalovej bus. Příjemný lidi byli samozřejmostí, nevšiml jsem si žádného konfliktu nebo nějakých rozbrojů. Roadburn má každej rok jiného kurátora, kterej spolu s Walterem (hlavní organizátor) vybírá kapely, což mi přijde docela zajímavý (pokud se ti strefí do vkusu). Všem doporučuju.

Liší se promotéři u nás a venku?

MÁRA: Podle kapel, které se koukly do USA, se tam s tebou vůbec nemažou, pokud se teda bavíme o DIY scéně. Jídlo a spaní pro kapely jsou tam spíš raritou, dostaneš cesťák a hotovo. Minulý rok jsem jel s kapelou osm dní po jihu Evropy, kde jsem se mohl na vlastní kůži přesvědčit, co muzikant na tour prožívá. Byla to cenná lekce, trošku mě mrzí, že přišla až teď. Nevšiml jsem si žádných velkých rozdílů, až na Barcelonu, kde koncert pěti kapel začínal v jednu ráno, což po sedmi hodinách v dodávce nechceš, zvlášť když ti organizátor oznámí, že hrajete poslední ve čtyři ráno a my museli kvůli dlouhému přejezdu vstávat v deset dopoledne. Nebo spaní na squatu v Miláně, kde jsme dostali místnost plnou malých řvoucích koťat. Matrace smrděly od kočičích chcanek a squat vypadal jak dožívající budova pro feťáky. Tam jsem si uvědomil, že spaní na zemi u kámoše vlastně není tak zlý.

Nejlepší letošní koncertní zážitek?

MÁRA: Zeke na Sedmičce, Obscene Extreme, Funebrarum s Phrenelith na Sedmičce, Master's Hammer ve Futuru, Bongzilla na Sedmičce, Lebenden Toten na Sedmičce, Cryptic Void v Barytonu. Crowbar, Electric Wizard, Carcass na Brutal Assaultu.

VOJTA: Violator na Obscene Extreme – to jsem byl až dojatej, potom Vole v Barreé, Electric Wizard na Brutal Assault a Urfaust ve Vídni.


Jaký máš vztah k Obscene Extreme?

MÁRA: Obscene mám moc rád, je tam zajímavý mix kapel a spousta kamarádů, geniální areál a zvladatelný počet návštěvníků. Byl jsem tam minimálně pětkrát, poslední tři roky pomáhám klukům jako stage technik. Díky Obscenu jsem si splnil sen a viděl Insect Warfare, kteří se dali dohromady jen pro tuhle příležitost.

Brutal Assault jako festival ne? Moc lidí, moc kolotoče, moc nášivek?

MÁRA: Na Brutal jsem jezdil pravidelně od osmnácti, ale čím jsem byl starší, tím víc mi začínali vadit lidi. Zjistil jsem, že existujou festivaly jako Obscene a Play Fast, kde je o deset tisíc lidí méně. Letos jsme na Brutalu hráli, tak jsem mohl po letech porovnat, jak se festival vyvinul, a byl jsem příjemně překvapen. Přibyla dvě pódia, takže se návštěvníci rozprostřeli po celém areálu a nikde nebylo narváno. Čip, na který se dobíjel platební kredit, fungoval na výbornou, díky tomu probíhalo placení mnohem rychleji než s papírovými žetony, které jsem dříve pravidelně ztrácel. Na pivo jsem nečekal nikdy víc než tři minuty, což dřív rozhodně nebývalo. A místo Gambrinusu mají Radegast, takže paráda. Pokud bude dobrý line-up, budu uvažovat o tom, že bych jel.

VOJTA: Já jezdím na Brutal pravidelně od roku 2012 a nikdy jsem neměl s počtem lidí nějaký větší problémy. Krom fronty na pásku, což už se snad vyřešilo, jsem na nic dlouho nečekal a dostal jsem se všude, kam jsem chtěl, bez větších obtíží. Letos jsem vzal Brutal míň jako mejdan a poctivě jsem čekoval všechny kapely, co sem chtěl vidět, a byl to pro mě jeden z nejlepších ročníků.

Určitě máš nějaký iniciační koncert, který jsi navštívil, vždycky na něj budeš vzpomínat. Co to bylo? Kam až to jde hnát?

MÁRA: Můj zájem o pořádání koncertů a celkově o underground vznikl na koncertech pořádaných Richardem Abrahamem (Valury, ex-In Articualo Mortis, ex-Amok, profláknutá postava středočeské deathmetalové scény, pozn. ed.), který dělal mix grindcore a gore grindu. Tyhle styly pro mě byly něco úplně nového, do té doby jsem klubové věci moc nenavštěvoval. Tady jsem prvně zaregistroval, že ty koncerty vlastně někdo pořádá a musí se o to starat. Jako bonus dával výtěžek na boj s leukemií. Takže to dělal vlastně zadarmo, jen kvůli tomu, že ho to bavilo, podpořil dobrou věc a ještě se postaral, aby se aspoň padesát lidí sešlo a užilo si super večer. To pro mě byl první impuls. Žádné cíle v Kreas nemáme, už jsme si pomyslné mety splnili. Děláme to z radosti, že podporujeme underground a poznáváme stejně smýšlející lidi. A že to někdo dokáže ocenit, bereme jako bonus.

Není to tak, že máte více méně ustálenou „klientelu“, lidi, kteří přijdou podpořit skoro pokaždé, a nováčků zas tolik není? Potkáváš hodně lidí, kteří chodí na koncerty a sledujou muziku napříč žánry, od experimentální muziky přes noise až po hardcore a extrémní metaly?

MÁRA: Není to tak už jen proto, že se nesoustředíme na jeden hudební styl. Když pořádáme punkový koncert, potkáváme stejné tváře a stejně tak když děláme metal. Určitě máme kamarády, kteří se nás snaží vždycky podpořit a zároveň máme návštěvníky, kteří rádi poslouchají stejné věci jako my a vidíme je jak na fastcore koncertě, tak na sludge metalu. V poslední době jsem si všiml nových tváří, jsou to kluci okolo dvaceti let, taky pořádají koncerty a hrají v kapelách. Z toho mám velikou radost. Těch lidí, co sledujou muziku napříč žánry, tu moc není, ale znám takové případy.

Jak vidíš českou metalovou scénu? Máme tu kapely, které jsou srovnatelné s těmi zahraničními?

MÁRA: Máme tu hodně kvalitní spolky, které jsou úspěšné v zahraničí, jako Master’s Hammer, Cult of Fire a Ingrowing. Za dobu, co se ve scéně pohybuju, přibylo mladých thrashmetalových kapel, takže nová krev tu je a to je důležité. Naše síla je i v hardcore/punkové sféře, kde máme zásadní kapely jako Gride, Lycanthrophy, Needful Things, Lahar a další.

VOJTA: Metalový koncerty hlavně u začínajících kapel se přesouvají z pódií pod pódia, čímž chci říct, že koncerty jsou živelnější a kontaktnější, což je u hardcorovejch a punkovejch akcí normální. U těch metalovejch to zas tak normální není, protože se na nich tak často nepaří, takže je dobrý, když to někdo provětrá. Je super, že tady vznikaj doomový a sludgeový kapely, což jsou styly, který u nás zatím nejsou uplně doceněný. Stejně tak jsem rád, že se tady pomalu zakládají country/folkový kapely, který maj u nás dobrý základy a často nemají k metalu svojí intenzitou a špinavostí daleko. Dobrý kořeny má u nás i tradiční heavy metal, ale ten zatím nikdo moc hrát nechce, což mě mrzí. Asi to zkusím sám.

Posluchačské guilty pleasure?

MÁRA: Guano Apes – miluju tu zpěvačku od třinácti.

ALEŠ: Počítaj se východní lidový zpěvy a tance?

VOJTA: Osmdesátkový hair metal.

Info

www.facebook.com/kreasvole

Kreas uvádí:
21. 9. 2017 Krypts (fin) + Jupiterian (br) + Lack of Sun, Klub 007 Strahov, Praha
13. 10. 2017 Nuclear Devastation (nl) + Devoured Elysium (nl) + Hrobokop, Baryton, Praha
4. 11. 2017 Au Revoir (usa) + Tummo + Morkhimmel + The Tower + Lack of Sun + Black Aspirin + Hopsters, Underdogs´/Eternia, Praha

Relevantní články

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Buď promo

Šrumec: Na čundr do kostela

Šrumec: Na čundr do kostela

redakce |
Šrumec dělají cirka deset koncertů ročně, což je tempo, které jim plně vyhovuje. Podrobnosti se dočtete v rozhovoru nejen o scéně.

xp recenze

Pink - Beautiful Trauma 80% Pink - Beautiful Trauma
Marilyn Manson - Heaven Upside Down 70% Marilyn Manson - Heaven Upside Down
The Rasmus - Dark Matters 70% The Rasmus - Dark Matters
Liam Gallagher - As You Were 70% Liam Gallagher - As You Were
Imodium - Element 80% Imodium - Element
Hurts - Desire 80% Hurts - Desire
Kamasi Washington - Harmony Of Difference 90% Kamasi Washington - Harmony Of Difference
Olympic - 66 nej + 1 80% Olympic - 66 nej + 1

Akce

mfdf (do 29/10)
kino brasil (do 5/11)
blues alive (do 18/11)
beth hart (do 6/11)
nick cave (do 26/10)