Články / Recenze

Krutý potlach v Hořících horách (Oneida)

Krutý potlach v Hořících horách (Oneida)

Zelenej | Články / Recenze | 15.03.2013

Brooklynská pětice Oneida si to od roku 1997 rozdává s velkou škálou žánrů a ztrapňuje tím každého, kdo se je snaží zaškatulkovat. To platí stále, přesto po patnácti letech přišla změna, a to v podobě vyházení všeho nepotřebného, vokálem počínaje. Ta změna má asi čtyřicet minut a jmenuje se A List of the Burning Mountains. Už na předchozí trilogii Thank Your Parents byla větší část instrumentální a Oneida experimentovali s noisem a délkou více než předtím, některé písně však stále obsahovaly konkrétní melodii a „typickou“ strukturu.

Výsledek očisty, kterou skupina provedla, působí improvizovaně a meditativně, teda jen do té doby, než vám začne někdo mlátit elektrickou kytarou o hlavu a připomene vám, koho to vlastně posloucháte. Kytarové syntezátory, které se táhnou celou deskou, se totiž snaží na sebe místy upoutat až moc velkou pozornost. Klid a noise přicházejí ve vlnách spolu s naléhavými nebo „obřadními“ divokými bubny.

S každou nahrávkou se hudba Oneidy mění a vyvíjí. A s tou dvanáctou se vrací na začátek, a přeci jinam. Když porovnáte předchozí desky, nabalují na sebe vše, co přijde pod ruku – psychedelický a progresivní rock, hard rock, indie rock, free jazz, noise. A List of the Burning Mountain proti nim působí minimalisticky, jako kdyby pohár přetekl a kapela začala nalévat do poháru nového, zatím prázdného.

Deska A List of the Burning Mountains vyšla u prověřených Jagjaguwar, pod nimiž jsou podepsaní i např. Dinosaur Jr. nebo Bon Iver. Nahráli ji ve svém studiu Ocropolis, ve sklepě budovy umění Monster Island a můžete si ji koupit pouze na vinylu, přičemž na každé straně je jeden dvacetiminutový eponymní track.

Oneida se poprvé objevili v Česku jako jedna z hvězd festivalu Creepy Teepee. 19. března, při příležitosti oslav patnáctileté existence a vydání nového alba, odehrají své první klubové vystoupení u nás. Asi jsme něčím speciální, protože v celé Evropě plánují pouhou desítku koncertů.

Info

Oneida - A List of the Burning Mountains (Jagjaguwar, 2012)
www.enemyhogs.com/site

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prosvítající naděje ve světě izolující samoty (Malcuth & Facutum)

Viktor Hanačík 17.04.2024

Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.

Historky otců zakladatelů budou těžko hledat čtenáře (Neviditelné řemeslo)

Martin Šinkovský 14.04.2024

I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.

Marko Damian a úpadok menom Skeeter

Matej Žofčín 09.04.2024

Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.

Kolekce rozmanitých emocí (Page Turners)

Tereza Bartusková 01.04.2024

Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.

Dva svety (Eva Sajanová & Dominik Suchý)

Veronika Vagačová 29.03.2024

Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace