Jiří Mališ | Články / Reporty | 31.01.2018
Alt-J jsou naživo trochu risk, říkali to jak kamarádi, tak klávesista anglického tria Gus Unger-Hamilton. Loni v dubnu mi vysvětloval, že předvést výkon jako ze studia je technicky nemožné, a tak se divákům snaží nabídnout jiný pohled na známé skladby. Úplně mě to nepřesvědčilo, není nad vlastní zkušenost.
Kodaňské Forum vyprodané nebylo, takže technicky to asi šlo zvládnout lépe, chuť na kilometrovou frontu do šatny mě přešla po dvou minutách. O předskokance Marice Hackman mi Unger-Hamilton básnil už loni, alt-J si ji ke spolupráci vybrali na dvou albech. Její poslední deska I’m Not Your Man mi hrála dokola poslední týden - perfektní parťák do posilovny, pokud se nechcete předřít. Zvukař během druhé skladby narychlo zaplátoval audio a od My Lover Cindy jsme slyšeli i vokál. I když ona i ta instrumentální část stála za to, naživo se totiž o žádnou oddechovku nejednalo. Marika s kapelou spustila rockovou smršť, která si v nejdynamičtějších pasážích nezadala s Queens of the Stone Age. Nevím, kde se to v ní bralo, ale konečně jsem hype kolem jejího jména pochopil. Set uzavřela novinkou Good Intentions, během které se sice schylovalo na nudnou písničku u táboráku, ale kytarové sólo na závěr si vysloužilo potlesk podobný tomu, který přivítal hlavní hvězdy večera.
Trojice nerdů z Leedsu sebevědomě nastoupila na místa a spustila singlem Deadcrush. Čekal jsem, že mě basová vlna odhodí do poslední řady, uším se ale dostalo “pouze” sytého, vyváženého zvuku. Psychedelické prvky, které Alt-J nenápadně vkládají do téměř každé skladby, naživo vynikly díky ohromující vizualizaci a publikum bylo jako omráčené. Žádné pokřikování mezi skladbami, žádné bizarní taneční kreace, a když jsme byli vyzvání ke zpěvu, polovina sálu zapomněla slova. Jako v transu jsem sledoval bubeníka Thoma Greena, který sice nepředvádí takové šílenosti jako maséři ze Snarky Puppy, ale ve vodách indie rocku šlo o pozoruhodný výkon. K tomu v každé druhé skladbě “la-la-la” v podání Ungera-Hamiltona a Joea Newmana, aby si všichni připomněli, proč se právě tato trojice stala modlou hipsterů po celém světě.
Mainstreamový hit Tesselate střídaly náznaky romance v Matildě a nebeské brány jako by byly na dosah během Pleader. Alt-J měli diváky v hrsti, perfektně moderovali náladu v publiku a gradovali s nejznámější skladbou Breezeblocks. Na pódium přes zeď mobilů nebylo téměř vidět, ohranost je symptomem popularity.
Obavy před koncertem byly zbytečné, anglické trio přišlo na způsob, jak zážitek z alba přenést do živáku a přidat k tomu něco navíc. Z Kodaně jsem odjížděl v hypnóze, ze které jsem se probíral ještě pár dní - jejich soundtrackem bylo nejprofláknutější “la-la-la” na světě.
Alt-J (uk) + Marika Hackman (uk)
23. 1. 2018 Forum, Kodaň
foto © Matt Marsh
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.