Jakub Šíma | Články / Reporty | 26.02.2015
Pondělní večer byl v malé Lucerně testem nostalgie. Looptroop Rockers to k nám ze Švédska nemají tak daleko a minimálně třikrát u nás už byli. A přestože o nich v poslední době nebylo příliš slyšet, na současnou tour vyrazili s novým materiálem v ruce. Tenhle fakt byl ale pro většinu návštěvníků druhořadý, jelikož vzpomínky zapracovaly a Praha v testu nostalgie opět obstála na výbornou. Vylezli nejen skalní, ale taky stárnoucí známí, kteří byli naposledy na koncertu PSH v Uherském Hradišti před pěti lety. Co to znamená? V partě jsme nebyli tři, ale bylo nás dvacet. V sále, který byl vyprodaný dlouho dopředu, jsem musel rezignovat nejen na komfortní prostor u oblíbených pozorovacích míst, ale i na pozorovací místa vůbec. Fronta před vstupem byla větší, než jakou kdy pamatuju, a po delší době se počet předkoncertních piv vyšplhal na pět. I díky tomu jsem do prostoru, který jsme s debilní uštěpačností klasifikovali jako “sešlost dreadů a kvasinek“, přicházel připraven na všechno.
Fronta před vstupem až za první roh na baru kupodivu dovolovala poměrně rychlé odbavení. Horší to bylo s hledáním místa a podle očekávání jsem skončil až hluboko pod balkonem, kde byl – taky přesně podle očekávání – zvuk úplně na hovno. Zajímavější věci se měly odehrávat na pódiu. Looptroop solidárně počkali, až se všichni nahrnou do klubu, a kolem desáté je už vítal nažhavený kotel. Promoe, Supreme, CosM.I.C a Embee nastoupili pečlivě sladěni do červených rapových uniforem, což v kombinaci s červeným nasvícením vytvářelo nejen pozoruhodný efekt, ale také zhoršenou orientaci v červené pódiové tmě. Švédští revolucionáři se uvedli několika zářezy z nové desky Naked Swedes, ta ovšem fungovala jen jako předkrm ke známým hitům. Přišly vzápětí. Long Distance Runner, Fortress Europ nebo Professional Dreamers patří do fanouškovských playlistů i více než deset let. A jednalo se o zajímavou reminiscenci na dobu, kdy měl člověk více nadšení, času a méně kritičnosti. Nebyl to nejlepší okamžik koncertní sezóny, ale něco nostalgie nakonec dopadlo i na mojí hlavu. Mezi třemi rappery v kapele zvukově nikdo nezastiňuje ostatní a pódiové trajektorie mají za více než dvacet let na scéně pečlivě synchronizovány. Nevím, proč jsem si myslel, že Promoe ostříhal olbřímí dready, své poznávací znamení. Měl je jako vždy, ani vizuální část show tak nevybočovala ze zajetých kolejí. Jedinou změnou bylo, že DJ Embee kromě laptopu obsluhoval také skromnou bicí soupravu, na kterou odehrál veškerou rytmiku. Fanoušci se při nezbytných, ale stručných proslovech dozvěděli, že i Švédsko má své geopolitické mouchy, Promoe vysvětlil svůj vztah k ženám a pražskou zastávku označil za tu nejlepší na aktuální tour. Tomu se vzhledem k počtu přítomných hlav, zvednutých rukou a bouřlivému ohlasu dalo věřit.
Looptroop Rockers už mě nějaký pátek ze židle dvakrát nezvedají, ale jejich návrat po letech ukázal, že u nás pořád dokáží naplnit dům a vyvolat nadšené reakce. A přestože mi úsměv roztáhla spíše kolektivně dobrá nálada než samotný koncert, o zklamání nemohla být řeč. A především ti, kteří nejsou pravidelnými koncertními návštěvníky, se tvářili velmi spokojeně.
Looptroop Rockers (se)
23. 2. 2015 Lucerna Music Bar, Praha
foto © Petra Jansová
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.