Anna Mašátová | Články / Reporty | 21.09.2017
Kdo ví, kolik fanoušků amerického reggae rappera se vydalo na trutnovský Open Air před dvěma lety, aby ho konečně spatřili naživo. Faktem je, že museli odjíždět značně zklamáni. Matisyahu tenkrát předvedl nanicovitý, duchem nepřítomný set bez kapky nadšení, nehybně svíral mikrofon, utrpení to bylo nejspíš pro všechny, od kapely po diváky.
S prvními minutami koncertu v pražském Lucerna Music Baru bylo jasné, že pravděpodobně jediný chasidský reggae hudebník a rapper dá na Trutnov rychle zapomenout, tady panovala čirá radost. Matisyahu hopkající a energický, skvělá doprovodná kapela, ostatně ta si zasloužila místy větší pozornost než její frontman. Jestli totiž Matisyahu něco opravdu umí, tak vybrat si muzikanty. V současné pětičlenné sestavě má například skvělého basáka Stua Brookse, který doprovázel Dr. Johna, Gogol Bordello nebo Lady Gaga, nebo úžasného jazzového klávesáka a syntezátorového experimentátora Big Yukiho, který si zhusta ukrádal potlesk pro sebe a své hrátky s Moogem a Prophetem.
Hudebníci vůbec předváděli obdivuhodně barevný rejstřík - od art rocku k reggae, dubstepu, hip hopu, latině až po noise, bavily i dlouhé improvizace. Až si člověk hereticky pomyslel, že by se na ně dalo dívat i bez hlavní hvězdy. Ale to by bylo líto mnohým, texty totiž ze sebe někdy až závratnou rychlostí střílel nejen Matisyahu, ale také jeho fanoušci, odříkávající Like a Warrior, Time of Your Song, King Without a Crown, Sunshine, Shade from the Sun a další bez zaváhání. Zjevná souhra mezi muzikanty, úsměvy i energie vydržely po celé dvě hodiny, žádná hluchá místa, s uplývajícími minutami se dokonce vylepšoval i Matisyahův hlasový projev.
Dlouho vytleskávaný přídavek One Day s předlouhým a bezezbytku zábavným outrem už přidaly večeru jen velké červené plus. Bravo.
Matisyahu (usa)
18. 9. 2017, Lucerna Music Bar, Praha
foto (c) Olga Staňková
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.