Články / Sloupky/Blogy

Me, the third man, man, man #14

Me, the third man, man, man #14

Tereza Tůmová | Články / Sloupky/Blogy | 26.01.2015

V pátek v práci. Chodíme s pracovním týmem na společné obědy. Každodenní neměnné složení a start v pravé poledne pravděpodobně přidává na dojmu pošahanosti nás chemiků. Máme rádi pořádek. Sedíme v pekelně příšerné menze a jíme pekelně příšerné obědy. Proudí debata o víkendu. „Já na víkend nic neplánuju, s kolenem nemůžu běhat a fotbalová liga ještě nezačala, není co sledovat“. Přidá se kolega: “Já sleduju zahraniční ligy.“ Zajímám se jakou. “Hlavně španělskou.“ Říkám, že já, teda my s bráchou, fandíme Barceloně. Protože Messi, ne asi. „No, já mám radši Messiho než Ronalda. Ale zase mám radši Real Madrid než Barcelonu.“ Tak to máš teda blbý, kámo.

Mohla bych se živit jako PR management Jacka Whitea, kudy chodím, tudy propaguju pana třetího. Víte, že se naučil bubnovat už v pěti letech, dřív než hrát na kytaru? Asi proto to má tolik v ruce.


Sedím si tak s návštěvou. Ve tři ráno a stejně pořád melu o Jackovi, musí být úmorný se mnou vydržet. Vnutím se s živákem z loňskýho léta. Povídáme si a já fakt poslouchám a zajímám se. Až do momentu: „Jéé, Jack na odposlechu!“ No řekněte, není fantastickej?

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články