Jakub Koumar | Články / Sloupky/Blogy | 30.09.2017
Jihlavský Mezinárodní festival dokumentárních filmů se za jednadvacet let své existence stal neoddiskutovatelným pojmem mezi dokumentárními festivaly. Zdaleka za to nemůže být vděčný pouze nepřeberné nabídce snímků. Významnou a dalo by se říci i klíčovou roli má samotné prostředí.
Jihlavu každý podzim propojí vápenná linie na dlažbě, aby protáhla návštěvníky skrze rozličná zákoutí od jednoho promítacího sálu k druhému, od hudebního klubu ke kostelu, od galerie k monumentální výzdobě na náměstí, která každoročně přitahuje pozornost a navádí jako maják početné skupiny dokumentárních fanoušků i osamělé, festivalové tuláky.
Koho nelákají k prasknutí narvané promítací sály mediálně sledovaných dokumentů, může nenápadně vklouznout na o poznání skromněji zaplněné projekce. Patří k nim i experimentální sekce Fascinace, byť se z ní stává rok od roku vybroušenější festivalová etapa. Svědčí o tom i tah oslovit filmaře a hudebníka Jóhanna Jóhannsona, aby vytvořil festivalovou znělku. Islandský umělec taky osobně doprovodí vlastní snímek, čímž naváže na tradici živou hudbou podbarvených filmů. Že je na co se těšit, dokládá i nezapomenutelná atmosféra dřívějších projekcí s hudbou, ať už šlo o krátkometrážní dokumenty futurismu nebo zhudebněné kultovní filmy sovětské montážní školy.
Že se hudba z festivalového okraje postupně přesunuje více do ústředí svědčí i dnes už samozřejmá dramaturgie Pavla Klusáka, podílejícího se na hudebním doprovodném programu i na výběru filmů pro sekci hudebních dokumentů Zkouška sirén. Z letošních kapel se šušká například o koncertu Shilpy Ray. Velikánům elektronické hudby Miku Vainiovi a Erkki Kurenniemimu bude patřit sál v Domě Gustava Mahlera, který se stává samostatným projekčním místem festivalu vůbec poprvé.
Festival se po celou dobu své existence ani na okamžik neodvrátil od programu pro filmové fajnšmekry, intelektuály i profesionály. Jako každý rok i letos bude možné prozkoumat u nás z velké části neprobádaný světový dokument, konkrétně to budou ceněné dokumentární snímky z Tchai-wanu. Další podrobný pohled budou moci návštěvníci upřít na tvorbu jednoho z festivalových hostů, oscarového režiséra Marcela Ophulse.
Mezinárodní festival dokumentárních filmů je v mnohém jedinečný. Především však vyniká dramaturgickou koncepcí, dopřávající návštěvníkům absolutní volnost. Zážitek není nijak devalvován, ať už dáte přednost výživným diskuzím v zaplněných kinech či vymetání výstav nebo domácích projekcí. Snadno lze nenásilně přeskakovat od filmu k hudbě, výtvarnému umění i divadlu, a přitom překvapivě dobře pronikat do tajů celého města, jehož genius loci je na prvním místě.
Ji.hlava 2017
24. - 29. 10. 2017
Jihlava
www.ji-hlava.cz
www.facebook.com/events/120558121940232
Michal Pařízek 19.04.2024
Tohle je Šejkr Sharpe edition, ne snad tedy úplně komplet, ale vlastně nakonec ano. V pořadu zazní hned několik ukázek z programu plus jedna motivační na závěr směřuje taky na…
Michal Pařízek 05.04.2024
O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…
Zuzana Valešová 30.03.2024
Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.