Jakub Koumar | Články / Recenze | 12.09.2014
Cesta do minulosti může být i cestou kupředu. Stačí se pohybovat v kruhu. Takové je i putování do vlastního podvědomí, které bychom bez kontinuity pohybu vpřed nedokázali uchopit a přetavit v sebepoznání.
Selectone, jinak taky David Rambousek, vykračuje stejným směrem po krkolomně protáčených šelakových deskách, přitom za sebou nechává šlápoty v prachu, co se na nich za ty roky usadil. Při téhle štrece mu společnost dělá všudypřítomný praskot a šum. Jeho recepce je pro posluchače závojem přes vlastní vzpomínky, k jejichž nitru se po nekonečných smyčkách vydává.
Zároveň je však falší. Fotografií obrazu. Simulakrem píšícím křiklavou čáru, podobnou rudé linii kroutící se na esteticky vyvedeném CD. Je to hranice mezi skutečným a prosněným. Pokud ale přijmete, že je pouze způsobem, nikoli cílem, nebude vás tento fakt obtěžovat, jinými slovy – je potřeba stát se dostatečně hypnabilním. K tomu dopomáhá mystický nádech a atmosféra fascinujícího putování do neznáma.
Na svědomí to mají dokola se otáčející smyčky magnetofonových pásků. Jejich zakousnuté úryvky melodií by se rády motaly donekonečna, podobně jako Nietzscheho věčné přesýpací hodiny bytí, jež „budou stále znovu obraceny – a ty s nimi, prašné zrnko v nich“. Nečekaně však vstupuje Selectone, coby mocný Zarathustra, a z cyklů nás vysvobozuje, zvedá pomyslné rameno z šelakových desek. V těch chvílích se cestou do nitra objevují pazvuky či recitace, vynořují se z neznáma a nečekaně, stejně jako ve snu není pochyb o jejich přirozenosti. Hypnotický spánek se prohlubuje až do skladby Dead Swan, kde poletuje zastřený hlas irské zpěvačky Miriam Ingram, pírka labutího peří. A příznačná křehkost vás provází podvědomím k závěru desky.
Ten navazuje na předchozí vybočení zamotaných smyček. Positive Einstellung přidává drum’n’bassovou rytmiku Aleše Řeháka, nevede ale k žádnému probuzení, proces se zacykluje, kroutí a spirálovitě propadá. V tomto běhu není beznaděj, ale uhrančivost, uvědomění si individuální jedinečnosti. Chápete cestu, kterou jste prošli, a zároveň se v ní rozhodnete zůstat. Z těchto kruhů není třeba odcházet.
Selectone - Dead Grooves (Ressonus, 2014)
www.ressonus.bandcamp.com/album/dead-grooves
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.