Články / Reporty

Natural order of things s This Is the Kit

Natural order of things s This Is the Kit

Kristýna Trochtová | Články / Reporty | 11.11.2017

Kate Stables je britská písničkářka, která se svým indiefolkovým projektem This Is the Kit hraje na místech, jako je londýnská Shepherd’s Bush Empire s kapacitou dvou tisíc lidí, jejíž poslední deska vyšla u významného labelu Rough Trade a o níž se velmi pozitivně píše ve všech vlivných světových médiích o hudbě. Jednoduše řečeno je na vrcholu popularity, které dnes může nezávislý umělec dosáhnout. A to se v Čechách projevuje jak? Tím, že hrajete na Krymské pro padesát lidí. Dobrý den.

To není žert, to je východoevropský natural order of things, s nímž je třeba se srovnat. Kate Stables s kapelou to zvládla fantasticky, pojďme si to říci rovnou. Už od momentu, kdy jako by nic nakráčela na pódium a začala vtipkovat o tom, že už dlouho nehrála na místě, kde by kytarou narazila do stropu, bylo jasné, že má neskutečné charisma. Během večera se to neustále potvrzovalo, a to nejen tehdy, když se potýkala s komickými trablemi s nástrojovými stojany nebo když si v mezerách mezi písněmi povídala s english-friendly návštěvníky v prvních řadách. Její projev byl tak přirozený a milý, že jít si na bar – ač pár kroků od pódia – obstarat drink působilo jako hřích.

Stables stála za permanentním uculováním publika, permanentní dobrou náladou, přestože zdaleka ne všechny písně z jejího repertoáru mají pozitivní vibe. Ale když se svými spoluhráči spustila Two Wooden Spoons, Bashed Out nebo Hotter Colder, šlo jen hltat ty ne tak docela radostné a trochu mlhavé texty, ty minimalistické, ale dokonalé aranže. Kate Stables dokázala působit nenuceně i v momentech, kdy její hudba byla a je naléhavá, kdy do vás pere tzv. velké emoce.

Že se nehrálo pouze z poslední desky Moonshine Freeze, bylo příjemným překvapením. Obzvláště předchozí Bashed Out totiž nabízí vyložené skvosty, přiznávám, že při skladbě Silver John jsem byla dojatá. Pocit, že k vám hudba přímo promlouvá, že se s ní můžete zcela sžít, je jeden z nejkrásnějších. This Is the Kit v Café V lese předvedli tak opravdové, přátelské, tak lidsky hřejivé a povznášející vystoupení, jaké jsem už drahnou dobu nezažila. Nemyslím si, že by to bylo jen dobrým settingem, Stables & co. „to“ objektivně mají v sobě a umí s tím pracovat.

„What is this ‚submarine sickness‘?“ – „That is a sickness you get when you spend too much time in a submarine.“ Nechat se okouzlit nebylo vůbec složité.

Info

This Is the Kit (uk)
8. 11. 2017 Café V lese, Praha

foto © Kristýna Trochtová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace