Jana Vondrušová | Články / Reporty | 28.02.2015
Open Mic funguje v Brně už více jak tři roky a za tu dobu si našel věrné a pravidelné posluchače. Honza Řepka postupně předal žezlo Anně Pinknerové a sám se v Brně objevuje jen při zvláštních příležitostech. Jedna taková se naskytla koncem února v rámci Koncertu navíc. A tentokrát šlo opravdu o mimořádnou událost.
Do Brna se po více než dvou letech vrátil britský kytarista a skladatel Justin Lavash. V Praze žije už přes deset let a tam ho přece jen vidí častěji než v Brně. Aby se vyvážil poměr sil – jeden chlap za večer stačí –, organizátoři pozvali na úvod večera jihlavskou písničkářku, v současnosti usazenou v Brně, Petru Šany Šanclovou. Pro některé posluchače to byla úplná novinka, dosud ji nikdy neslyšeli, ale překvapila příjemným hlasem a lyrickými texty. A všechny rozesmál protestsong o složenkách od Eonu.
Složení publika bylo různorodé, ať už věkově (od mladých muzikantů až po příznivce střední generace), nebo národnostně (dorazili návštěvníci z Košic nebo Krakova). Vznikla skvělá atmosféra, ze které bylo patrné, že přítomní ví, na co přišli, a to se nestává vždycky. Úsměvnou součástí celého večera byl pes, který štěkal po každé písničce, a nikdy během ní. Po krátké přestávce moderátor večera Honza Řepka upozornil, ať Justinovi nekoukáme jen na ruce, ale taky posloucháme, o čem zpívá, že obojí je důležité. Ale ono to není tak jednoduché, protože jeho hra je jak z jiného světa, chtěli byste to umět taky. Justin hraje na kytaru, kterou má už šestatřicet let, dostal ji od mámy. Představil pár nových písniček z chystaného alba Changing of Tides a prozradil, že je romantik. Což mělo publikum šanci posoudit při poslechu skladeb, které napsal pro svoji ženu.
Druhý den byla možnost pro přítomné kytaristy se od kytarového čaroděje původem z Londýna něco naučit, dílna byla zaměřená hlavně na fingerpicking, hru palcovým prstýnkem, a na slideové hraní. Justin se ukázal jako pozorný učitel, který vysvětloval stále dokola, navíc klidně přiznal, že nesnáší barré akordy, a když nemusí, tak je nehraje. Za dvě hodiny byl konec, ale jen málokdo se cítil nasycen. Padl návrh na dílnu o aranžování, tak doufejme.
Justin Lavash v současnosti sbírá prostředky na vydání nového alba, můžete ho podpořit tady.
Open Mic:
Justin Lavash (uk) + Šany
20. 2. 2015, Café Práh Brno
foto © Helena Káňová
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.