Články / Rozhovory

Nive Nielsen: Ráda mám na všechno čas

Nive Nielsen: Ráda mám na všechno čas

Anna Mašátová | Články / Rozhovory | 26.10.2017

Její tvorbu často popisují jako inuit indie nebo sněžné písně. Inuitka z Grónska Nive Nielsen začala psát muziku až na vysoké škole, dlouho překonávala strach z vystupování, přesto si získala pozornost takových muzikantů jako Howea Gelba, Johna Parishe nebo Ralpha Carneyho, s kterými nahrála první album Nive Sings! Trvalo dlouhých šest let, které Nielsen se svým proměňujícícm se ansámblem Deer Children trávila na turné, než vyšla druhá deska Feet First (Glitterhouse, 2016). Ani na ní nechybí jména slavných hudebníků z Calexica, Wolf Parade nebo Black Keys. Po sedmi letech se vrací do České republiky. Mnozí vzpomínají na její křehké písně na pódiu Colours of Ostrava, nyní přijíždí do Prahy v rámci Nouvelle Prague 2017.

Od teenagerského věku cestujete a nebyly to žádné eurovíkendy, ale dlouhé pobyty v zemích dosti vzdálených od rodného Grónska. Jak moc vás tato zkušenost ovlivnila a neměla jste někdy obavy z toho, jak to zvládnete?

Cestování je pro mě velmi důležité, je součástí toho, kým jsem dnes. Ale taky je tím, co jsem chtěla dělat už od malinka, vždycky jsem se obávala toho, abych neustrnula v komfortní zóně. Prvním místem, kam jsem se sama v sedmnácti letech odstěhovala, bylo Španělsko. Byla jsem překvapená, jak moc jsou si lidi z Grónska Španělům podobní, mnohem více než Dánům. Největším kulturním šokem byl nicméně přesun do Kanady. Všechny ty malé rozdíly a zároveň tolik věcí podobných, bylo to matoucí. Například zelená na semaforu pro chodce je bílá, ale lidi pořád říkají zelená. Záchody jsou níž, zato je v nich více vody. A tak dále. Říkala jsem si, proč prostě nemohou být raději úplně jiní, než jen v drobnostech. (smích)

První kytaru jste dostala od svého tehdejšího přítele, dnes spoluhráče Jana de Vroedeho, abyste zapomněla na stres ze studia politologie. Často vyprávíte, že jste vůbec netušila, co s ní, a musela se vše naučit. Měla jste k hudbě blízko už předtím alespoň jako fanoušek?

Poslouchala jsem mraky různé muziky, ne že bych sledovala nějakou konkrétní scénu. Byli umělci, které jsem milovala, stejně jako mám oblíbence teď. Nemyslím, že bych někoho zbožňovala, jsme všichni jen lidi, ale jistě, někteří jsou zkrátka úžasní a mají na vás vliv.


Mezi ně asi patří Howe Gelb z Giant Sand nebo John Parish.

Howe je mým hudebním hrdinou, z nějakého důvodu mi slovo idol nesedí. Miluju jeho muziku a jeho samotného, ale nezdá se mi správné dávat ho kvůli tomu na nějaký piedestal. Je mnohem lepší o něm smýšlet jako o reálném, normálním, všestranném člověku, který umí vytvořit něco tak unikátního, že vás dostane. On i John jsou velmi milí lidi, kteří vytváří nečekané a krásné věci.

Neskrýváte, že jste trpěla příšernou trémou, když jste v počátcích měla vystoupit na pódium. Jak jste se s ní vyrovnala?

Byla jsem vytrvalá. Prostě jsem dělala, co musím, až se to stalo normálním. Trvalo to ale hodně dlouhou dobu.


Nervozita z vystupování evidentně opadla, vždyť se věnujete i herectví, k vidění jste v holywoodských filmech i seriálech....

Miluju hraní, je to náročné, kreativní a taky velká výzva, což mi dokonale sedne!

Jak vznikl název Deer Children? Jelen je symbolem dobré intuice i opatrnosti. Dají se ta slova vztáhnout i na vaši kapelu?

Deer coby reindeer, tedy sob, i dear - milý. Založila jsem label s názvem Tuttu, což znamená v grónštině sob, na kterém jsem sama vydala první album Nive Sings! A tak nějak to vzniklo. V současné sestavě uvidíte Charlese Shapira na kytaru, banjo a pilu, Andrewa Collberga za bicím, Jana de Vroede na klávesy, kytaru a bicí, Joea Novelliho na trumpetu a klávesy a Johannese Hejla na basu.

Aktuální album Feet First vyšlo na labelu Glitterhouse. Faktem ovšem je, že se na něj dlouho čekalo, celých šest let. Proč?

Ráda mám na všechno dost času.

Info

Live: Nive & The Deer Children (n)
3. 11. 2017 19:45
Futurum Music Bar, Praha
www.facebook.com/events/194444550580998
www.niveandthedeerchildren.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Václav Havelka (fyield): KEXP vnímám jako milník

Michal Pařízek 25.03.2024

Dostat se s kapelou do studia legendární radiové stanice KEXP v Seattlu je snem mnoha hudebníků z celého světa. Rozhovor.

Josef Buchta (B-Side Band): Vždycky jsem snil o tom, že budu mít big band

Jiří V. Matýsek 11.03.2024

„Spotify je skvělý nápad, uživatelsky neuvěřitelně fantastická věc. Člověk nemusí nic tahat, nic nosit. Ale všichni ti muzikanti jsou okradení," říká principál. Rozhovor.

The Bladderstones: Záskoky nevedeme

Jiří V. Matýsek 06.03.2024

Slánské artbluesové trio se po sedmi letech od debutu Without Cover vrátilo s chválenou studiovkou a zároveň slaví deset let na scéně. Rozhovor.

Boris Schubert (Skvot Czech): Tvorba úspešného kurzu je tímová záležitosť

Mariia Smirnova 05.03.2024

„... snažíme sa oslovovať naozaj zaujímavých a úspešných ľudí vo svojom obore. Základom je vzájomná dôvera, sympatie a ochota lektora s nami aktívne spolupracovať.“ Rozhovor.

Pragueshorts: Piotr Jasiński (Mimo), Natálie Durchánková (Přes střepy)

Viktor Palák 28.02.2024

Ve finálním díle ankety odpovídají Piotr Jasiński, v jehož filmu Mimo ztvárnili Josef Trojan a Jakub Kalián kamarády, kteří narazí na situaci, která může být spouštěčem revize jejich vztahu.

Julie Martinková, Anna Horáková (FAMUFEST): Nesmíme se strachem nechat odradit od růstu

Mariia Smirnova 27.02.2024

„V programové dramaturgii si hrajeme hodně s pocity či smysly a chceme, aby i diváci při návštěvě festivalu mohli více reflektovat tuto část sebe sama..." Rozhovor.

Pragueshorts: Greta Stocklassa (Bzukot Země), Marie-Magdalena Kochová (3MWh)

Viktor Palák 26.02.2024

Bzukot Země zachycuje absurdní i povědomou šarvátku o to, jak formulovat zprávu mimozemským civilizacím. V kontaktu se současnými tématy je i film 3MWh, který volí atmosféričtější cestu.

Pragueshorts: Philippe Kastner (Deniska umřela), David Payne & Tomáš Navrátil (Baroko)

Viktor Palák 25.02.2024

V národní soutěži největší domácí přehlídky krátkých filmů se potkalo ke dvěma desítkám titulů, oslovili jsme tvůrce a tvůrkyně některých z nich.

Gaika: Nechat se unášet

Nora Třísková 22.02.2024

Podobně jako kloubí různé aktivity – psaní, kurátorství a výtvarná tvorba, producentství – na desce spojuje v lecčem typické anglické žánry jako dub, postpunk nebo alt rock. Rozhovor.

Kewu: Hodně jsem se toho naučil sám

Mariia Smirnova 21.02.2024

Stál za vznikem kolektivu Unizone a také spoluorganizuje akce Addict s NobodyListen. Nedávnou novinkou je, že Mikuláš začne vyučovat djing ve Skvotu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace