Ostrovy kultury (United Islands 2014)

Jedenáctý ročník festivalu vrátil ostrovy kultury do historického centra Prahy. Pražský festival United Islands letos nabobtnal do enormních rozměrů, kdy člověk jednoduše nemohl stihnout vše, co si naivně naplánoval, a logistické přesuny mezi scénami se tak staly adrenalinovým zážitkem. Myšleno v pozitivním slova smyslu - zajímavá hudba zněla prakticky na každém rohu a atmosféra akce připomínala spontánní pouliční slavnosti. Nic na tom nezměnilo ani nepříliš letní počasí, ani zavedení vstupného v Kinského zahradě.

Celý dvoudenní open air program odstartovali na hlavní scéně indie folkoví Republic of Two, kteří letos na jaře vydali třetí studiovku Silent Disco. Odezva diváků byla zprvu vlažná – ostatně v areálu ještě panoval čirý stavební ruch a počet zaměstnanců dvojnásobně převyšoval návštěvníky. Postupem času nabíralo vystoupení na obrátkách a ústřední protagonisté Jiří Burian a Mikoláš Růžička si nakonec poradili s nelehkým úkolem první kapely. Pak byla ideální příležitost na poklidnou prohlídku zahrady Kinských. Ať už si o rekordní crowdfundingové kampani myslíte cokoliv, přesunutí hlavní scény se vyplatilo a povýšilo United Islands zase o třídu výš. Na útulné stagi Radia 1 se o chvíli později představila ledová královna Never Sol s improvizovanou doprovodnou skupinou, ve které se za synťákem mihl Roman Přikryl ze spřízněných Fiordmoss. Chemie fungovala na jedničku, křehká krása vyvolávala příjemné v mrazení v zádech a zároveň se vždy vyvarovala kýče – potenciální vývozní artikl. Příjemné překvapení způsobila neortodoxní bulharská rapperka Dena, která nešetřila notnou dávkou ironické stylizace.

Čeští zachránci shoegazingu Manon Meurt opět potvrdili své renomé - koncert od koncertu působí jistějším dojmem, rezignují na velká gesta a o velkém hudebním talentu není třeba pochybovat. Zážitek mírně kazil pouze nečitelný zvuk. Hlavní hvězdou pátečního večera se stala britská zpěvačka Ella Eyre, přesto se nelze ubránit určité rezervovanosti – zajímavý hlas, energická show a skvělá komunikace s publikem nemůže zakrýt, že její hudební produkce působí v konkurenci současné R&B špičky poněkud zaměnitelně. Po čtvrtečním vystoupení na klubové noci znovu zahráli také olomoučtí Nylon Jail – tradičně vysoký standard srážela jistá předvídatelnost. Další zástupce ostrovní scény, kytarovka Childhood, byla organizátory vynášena pomalu do nebes, naživo však vyzněla jako tuctový 80’s revival - podobných kapel jsou v Anglii stovky. Opravdu máme zapotřebí nechat se opít zemí původu? Rakovničtí Manon Meurt by Childhood hravě strčili do kapsy. O trapném divadýlku s internetovou celebritou Nicky Tučkovou nemluvě – hranice mezi United Islands a buranským Votvírákem byla na moment nebezpečně blízko.

Program druhého dne zahajovali na Kampě lo-fi indie folkoví Strangers in the City. Obavy z brzkého hracího času a nevhodně zvolené scény, kdy byla kapela zařazena do programu monstrózního pódia v režii nejmenovaného českého pivovaru, se naštěstí nenaplnily. Naopak, skromně působící dvojice z Veselí nad Moravou se stala pomyslným černým koněm celého festivalu. Něžný ženský zpěv výrazně oživil materiál z loňského debutového EP, které po vzoru amerických Minutemen čítá více skladeb než minut, a novinky z připravované dlouhohrající desky slibují zářnou budoucnost. Mrazení v zádech nebralo konce a těžko vypíchnout jediný vrchol. Post-hudba vzala přípravu na koncert vážně a nastoupila k utkání pod Petřínem ve stylových fotbalových dresech. Domácí publikum už bylo bezpečně usazeno na svých místech a přivítalo miláčky náležitým potleskem. Do elektronických smyček se tentokrát vetkalo více života, když Tomáš Havlen destruoval hudbu nejrůznějšími pazvuky a emoce stříkaly na všechny strany. Na závěr zbývalo jen objetí a sportovní poplácání po zádech.

Sprint zpátky na Kampu, kde indie popoví Prodavač odhalili skrytý stadionový potenciál – jednoduché, ale o to pravdivější poselství souznělo s letní pohodovou atmosférou a přitáhlo početný dav návštěvníků. Malou vadou na kráse byly pouze všudypřítomné stánky s předraženým občerstvením a zástupy hostesek s reklamními letáky. Ústečtí Houpací koně byly dlouho neprávem opomíjení, po vydání vynikajícího Everestu si konečně užívají zaslouženého úspěchu a jejich koncertní kalendář je povážlivě nabitý - v sobotu odehráli rovnou tři regulérní vystoupení napříč republikou, ani v nejmenším se to však neprojevilo na předvedeném výkonu. Přehlídka lokálních kapel pokračovala šumperskými The Finally, kteří bohužel příliš nezaujali, ale jde o mladou formaci, která se může vypracovat. Zbylý večerní program se odehrával v sedmi pražských klubech, bohužel oficiální festivalovou afterparty v MeetFactory výrazně poznamenalo zrušení vystoupení DJe Shadowa kvůli zpoždění letu z Lisabonu.

Festival United Islands oživil Prahu na několik dní kvalitní hudbou, navodil příjemnou letní atmosféru a vše podtrhla bezproblémová organizace. I když monstrakce podobných rozměrů se neobejde bez kompromisů.