Články / Reporty

Pohoda 2017. Ďen prvý. Lasica a pogo.

Pohoda 2017. Ďen prvý. Lasica a pogo.

Peter Forgáč | Články / Reporty | 07.07.2017

Znova nastal prvý júlový víkend, keď stretnete tisíc známych, ktorých ste nevideli rok, lebo kde inde sa vidieť než na festivale opradenom samými naj. Ozývali sa hlasy o menej nabitom lineupe než po iné roky, no už prvý deň jasne naznačil, že nič také ako slabý večer sa konať nebude.

Párty začína klasicky už v špeciálne vypravenom vlaku s párty vozňom, čím by sa mohol inšpirovať nejeden festival. Počasie ideálne, postaviť stan, obehnúť nekonečné gastro a s pivom si vychutnať otváračku v podaní slovenského bizáru Chiki liki-tua. Na hlavnom stagei sa pokračovalo na slovenskú nôtu. Bolo nás jedenásť na čele s Milanom Lasicom odohrali svoj legendárny rovnomenný album v celej dĺžke a dokonca v úplnej premiére. Na pódiu sme videli vysokú muzikantskú školu s plejádou najlepších slovenských hudobníkov. Lasica, Dorota Nvotová na klávesy, Lasky, Jóbus a ďalší na jednom javisku sa len tak nevidí.

Aby legiend nebolo málo, pokračovalo sa rýchlym presunom na Slowdive. Udrela vás masívna stena zvuku striedaná melancholickými pasážami s vynikajúcim ženským vokálom. Shoegaze, aký ma byť, počas ktorého sa nedalo inak, než zavrieť oči a vychutnávať. A potom to prišlo. WTF moment večera a asi aj celého festivalu. Ďalší bizár, ale tentoraz poriadny v podaní nórskych Ylvis. Nečakal som nič, dostal som dávku miestami až neuveriteľnej koncertnej show. Ponúka sa prirovnanie s Die Antwoord z pred dvoch rokov, no ani tí sa na Nórov nechytajú. Wrestling na pódiu, striedanie štýlov v každom songu, fanúšik z prvého radu na pódiu, ktorý tiež dostal to, čo nechcel. A treba uznať, že kapela šlapala a muzikantsky to mali Ylvis na výbornú.

Keď neviete, čo dokáže jedna gitara a bicie, tak ste nikdy nevideli Slaves. Šialené bicie, špinavá gitara/basa a neskutočná energia. Dvaja týpci dokázali strhnúť niekoľkotisícový dav gárážovým punkom a v predu sa dokonca vytvorilo na Pohodu nevídané pogo. Aj napriek nie úplne časovo nabitému programu to bol silný prvý deň na Pohode, tak eklektický mix žánrov sa len tak nevidí. Od Lasicu do poga, skvelý večer. Čakáme na piatok, začína pršať.

Info

Pohoda festival 2017
6. - 8. 7. 2017 letiště Trenčín
www.pohodafestival.sk

foto ©

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace