PLAYER FM

Články / Sloupky/Blogy

Sloupky/Blogy

Pojď do mě, Jihlavo! (část třetí)

Pojď do mě, Jihlavo! (část třetí)

|

Krize třetího dne je svině, slyšeli jste ale o krizi čtvrtého dne? A pátého? Správně, neslyšeli. Nic takového totiž neexistuje. Po emocionálním a energetickém sešupu se festivalová nálada obvykle přehoupne do euforické fáze, kdy si člověk klidně naordinuje tříhodinový spánek následovaný dalším filmovým maratónem.

Jihlavský noční život se tradičně soustředí především do dvou scén: jedna z nich je divadelní stan, který v jednotlivých ročnících putuje městem podobně, jako ony mizející krámky v Pratchettově Ankh-Morporku. Druhou scénou je mezipatro Domu kultury a odborů (zkráceně DKO), kde se před hudebními kvalitami preferuje schopnost vytvořit rozjetou party atmosféru. Docenit zmatenou a v zásadě antimuzikální selekci djského dua Vít Klusák/Bohdan Bláhovec znamená potlačit v sobě vnitřního kritika a smířit se s tím, že mezi skladbami Arcade Fire, Katy Perry nebo třeba Pet Shop Boys může kdykoli vykouknout například i Michal David. Nevím, jestli nakonec došlo i na něj. Můj vnitřní kritik je nesmiřitelný a k jeho umlčení byste potřebovali víc než pár dvojek vína z festivalové pobočky pražského Café V lese.

Scénou, která přes den stojí za opakované návštěvy, je dvojice sálů Horáckého divadla zasvěcená dokumentům z produkce České televize. Letos se tu v premiéře vysílaly například dva díly z chystané série Dějiny neposlušnosti. Ivo Bystřičan v ní mapuje vzestup ekologických hnutí, která před Listopadem '89 tvořila významnou (a dosud nepříliš doceněnou) složku občanské společnosti. Závažnost tématu jde u této série v ruku v ruce s kvalitním zpracováním, ke kterému patří i voiceover básníka Petra Hrušky. Právě volba hlasu, který dokumenty provází, dokáže srazit dojem i z jinak slušných snímků. Týká se to i Hranic práce Apoleny Rychlíkové, kde se o voiceover postarala sama protagonistka Saša Uhlová. I tak se ale tenhle film stal suverénním vítězem festivalové soutěže, když si odnesl Cenu diváků a zároveň zvítězil v ostře sledované kategorii Česká radost.

Udělení ceny Hranicím práce se dá chápat především jako uznání novinářské práce Uhlové, kterou při své sondě do špatně placených zaměstnání provedla. Podobně uvažovala i porota Ceny časopisu Respekt, která ocenila reportáž Janka Rubeše o podvodech při pouličním směňování peněz v ulicích Prahy. Angažovanost je ostatně jedním z výrazných trendů současné dokumentaristiky: autor není pouze pasivním divákem sledovaných událostí, onou příslovečnou mouchou na stěně. Do děje často aktivně vstupuje, čímž se stává jeho spoluhybatelem. Tím je ostatně i Helena Třeštíková v případě svých Manželských etud. Hawthornský efekt, kdy pozorovaný mění pod vlivem pozorování své chování, platí i v dokumentárním filmu.

K těm, kteří dokázali mediální pozornost využít k prosazení svých cílů, patří mj. bývalý americký prezident Ronald Reagan. Během jeho let v úřadu vzniklo velké množství filmových a televizních záběrů, které tvoří kostru dokumentu Show Ronalda Reagana. Film je cenný hlavně tím, že se nezaměřuje jen na oficiální prezidentské výstupy, nabízí ale i četné pohledy do zákulisí fungování Reaganova Bílého domu a především se vyžívá v ukazování momentů těsně po vypnutí hlavních kamer. Takovým momentem je třeba závěr natáčení novoročního poselství určeného prostřednistvím sovětské televize obyvatelům SSSR. Poté, co se Reagan s diváky rozloučí a dostane pokyn od kameramana, neodpustí si ještě závěrečnou off-the-record doušku: „Take that, Mr. Gorbachev!“

Sobotní večer patří tradiční party s tvůrci pořadu Estereo na pražském Radiu 1. Soul, funk, latina a další žánry v nesmírně přitažlivém a hlavně živém provedení s hostujícím saxofonistou a perkusionistou. V klubu Soul však závěrečnému večírku konkuruje koncert Shilpy Ray. Pro mě šlo o první setkání s blues-punkovou písničkářkou a stačila jedna skladba a byl jsem tou divokou krásou naprosto uchvácen. Jen kdyby se o slovo nezačala hlásit ta prokletá krize, která sice oficiálně neexistuje, její dopady jsou ale zatraceně reálné!

Info

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
28. 10. 2017 Jihlava

foto © Jan Hromádko, Jakub Koumar

Relevantní články

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Sloupky/Blogy

Le Guess Who? playlist

Le Guess Who? playlist

redakce |
V Utrechtu je toho k vidění hodně a zvlášť v době, kdy se zde koná festival Le Guess Who?, jedna z nejlepších akcí svého druhu na starém kontinentě. Za čím…
Natřískáno v Ji.hlavě 3

Natřískáno v Ji.hlavě 3

Jakub Koumar |
Závěrečná epizoda Fascinace nabídla už tradičně retrospektivní blok filmů, tentokrát zaměřený na filmy psychedelické. Došlo na nezapomenutelný kolorovaný Annabellin...
Natřískáno v Ji.hlavě 2

Natřískáno v Ji.hlavě 2

Jakub Koumar |
V divadelním stanu způsobili hotové pozdvižení Vosto5 s Petrem Markem v hlavní roli hry Proton!!! o pátrání po tajemné ostravské undergroundové skupině.
Natřískáno v Ji.hlavě

Natřískáno v Ji.hlavě

Jakub Koumar |
Úterkem odstartoval i hudební program a dnes již tradiční kurátorské vedení Pavla Klusáka je třeba opět vychválit. Do Jihlavy přivedl jména, která si tu...

xp recenze

Taylor Swift - reputation 80% Taylor Swift - reputation
Lucie Bílá - Bílé vánoce Lucie Bílé II. 80% Lucie Bílá - Bílé vánoce Lucie Bílé II.
Pink - Beautiful Trauma 80% Pink - Beautiful Trauma
Boris Carloff - The Solipsist 90% Boris Carloff - The Solipsist
Hentai Corporation  - Intracellular Pets 80% Hentai Corporation - Intracellular Pets
Marilyn Manson - Heaven Upside Down 70% Marilyn Manson - Heaven Upside Down
The Rasmus - Dark Matters 70% The Rasmus - Dark Matters
Liam Gallagher - As You Were 70% Liam Gallagher - As You Were

Akce

baset (do jak to pude)
Animal Music (do
avishai cohen (do 21/12)