Pořadatelská: Martin Režný

Jedna z nejaktivnějších postav ostravského undergroundu a světa „jiné“ hudby, a to již od 90. let minulého století. V současnosti stojí Martin Režný za několika koncerty a festivaly ročně, které pořádá sám či v kolaboraci s jinými místními borci. Namátkou festival Hluková mystéria, koncerty v příjemném prostředí Antikvariát a klub Fiducia, osobité prostory Klubovny Jeden Tag a další. Martin hudbu nejen pořádá, ale také sám produkuje, v současnosti jako elektronický experimentátor Säkkikangas.

Co chystáš další dny a týdny?
Už 23. února v Klubovně Jeden Tag žánrově neuchopitelný festival bez sponzorů a bez názvu. Ze Slovenska přijede zájezd: Samčo, brat dážďoviek, Veselá farma, Depressive Directions, Abuol. Punk, outsider music a humor. Z Rožnova dokodrcají Lucifer Efekt, z Berlína Skrei, produkující temný ambient až noise. Večer ve čtvrtek 14. března v ostravské Fiducii pak bude ještě pestřejší. Zahrají Wabi Experience (Federsel + Tarnovski), Šimanský - Niesner a Pátí na světě, což jsou poloutajené, ale přece jen klenoty české nemainstreamové hudby. O měsíc později, tedy 17. dubna, zahrají v pražském Punctu polští Przepych, což jsou členové U Z S a The Kurws. Když řeknu, že Kurws byli pozváni jak na Primaveru, tak na release party holandských The Ex, bude zřejmé, kam kapelu zařadit: kvalitní nervní postpunk velmi neučesaného zvuku.

Jaký koncert tě v poslední době nadchnul?
Batalj na Zimnichaaku hráli způsobem, že mohli drtit kámen v lomu. Crank Sturgeon a jeho dialog s jablkem a následná hra na zavěšené jablko ve Fiducii – to byl surrealný sen, kdy odborník žasne, laik se diví. Už jsme doma v ostravském Absintovém klubu Les s novým repertoárem, který odkryl svou sílu. Trio Klapper/Hodgkinson/Jørgens v ostravském Přívoze. To byla hudba svobodná, komplexní, a absolutně nekompromisní, bylo v ní možné slyšet jazz, hardcore, noise, harsh, country, dada i tuarežské blues. Trio Helix - koncert na Janáčkově konzervatoři v rámci festivalu Hudební současnost. Jak zvolený repertoár, tak ponor a zaujetí interpretů ve mně evokovaly vzpomínky na ty nejlepší koncerty Ostravských dnů nové hudby. Zmíním za všechny třeba Vandewallovo strhující podání The People United Will Never Be Defeaned Frederica Rzewskiho. Z oper pro mě byly nezapomenutelnými zážitky Luci mie traditrici (Sciarrino), Tři přání (Martinů), Výlety páně Broučkovy (Janáček) a Lady Macbeth Mcenského újezdu (Šostakovič). A nestává se to často, ale pořád ještě občas celý koncert protančím: naposledy se mi to stalo s Mazutti a München Konflikt.

Když se podíváš na koncerty jiných promotérů, koho bys šel podpořit, koho je nutné vidět a slyšet?
Roky chodím na koncerty Bludného kamene, Chee Chaaku, Psychedelic Umami, do orlovské Futry, ostravského Plata, na jazz do pardubického Divadla 29, v Praze do Puncta, třikrát jsem si dal Silent Night v Divadle Ponec. Mám rád SF Mini v Olomouci a Wolne Tory v Bytomi. Lightingt Bolt jsem prosral.

Jaký máš vztah k sociálním sítím?
Používám je, avšak zároveň vím o jejich neblahém působení na způsoby komunikace a vůbec myšlení. Velké téma a paradox pro budoucnost - jak neomezovat žádné lidské projevy a jednání, a přesto zůstat svobodnými.

Kam nejraději chodíš na jídlo?
Jo, to kdybych stíhal, tak bych řekl Burfi. Ale nestíhám.